Německo a Francie vystupují z recese, analytici jsou ale opatrní

Německá i francouzská ekonomika vykázaly ve druhém čtvrtletí růst shodně o 0,3 procenta, zatímco analytici předpokládali, že hospodářství obou zemí ještě bude pokračovat v poklesu. Srovnatelná data za celou eurozónu nicméně ukázala, že hospodářský blok jako celek ještě klesá, ve druhém čtvrtletí to bylo o 0,1 procenta.

"Ty údaje jsou velkým překvapením. Po čtyřech negativních čtvrtletích se Francie konečně dostává z propadu a růst přechází do kladné hodnoty 0,3 procenta," řekla francouzská ministryně hospodářství Christine Lagardeová. Růst je podle ní hlavně výsledkem vyšší spotřeby, i když podle analytiků je otázkou, jakou roli zde sehrály stimulační opatření.

Hospodářská recese, se kterou se nyní potýká celý svět, má kořeny v rizikové části realitního trhu v USA. Finanční krize, která v roce 2007 vznikla jako důsledek těchto problémů, se kvůli provázanosti finančních trhů přenesla do celého světa a zesílila na podzim 2008 po pádu investiční banky Lehman Brothers.

"Recese skončila. Nejen v Německu," řekl analytik finančního ústavu Commerzbank Jörg Krämer. "Odeznívá i šok, který po pádu banky Lehman Brothers utrpěla důvěra v celém světě. Firmy opět začínají investovat," doplnil analytik.

Příznivě vyzněl i středeční komentář americké centrální banky (Fed) ke stavu tamní ekonomiky. Fed uvedl, že ekonomická aktivita se po 20 měsících hospodářské recese zlepšuje, i když je nutné delší dobu ponechat základní úroky blízko nuly. Fed očekává, že americká ekonomika by se mohla vrátit k růstu ještě do konce letošního roku.

Jinak si ale vedou země ve střední a východní Evropě. Údaje o vývoji hrubého domácího produktu ukazují, že propad ekonomiky je většinou prudší než v prvním čtvrtletí. Vládám v těchto zemích se tím komplikuje snaha naplnit státní rozpočet a udržet deficit ve stanovených mezích.

Pro českou ekonomiku by bylo rychlejší zotavování eurozóny dobrou zprávou vzhledem k velké obchodní provázanosti, upozornil analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Pro české firmy je podstatné, že zejména německá ekonomika vykázala ve druhém čtvrtletí mírný růst, doplnil mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Optimismus však podle něj není na místě. Je prý nutné počítat i s tím, že se hospodářský vývoj v řadě zemí může opět zhoupnout do minusu a že ho mohou negativně ovlivnit vysoké státní deficity a pokračující růst míry nezaměstnanosti a tím slabší spotřebitelská poptávka.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 3,4 procenta, ale na druhé čtvrtletí ekonomové předpovídají zhoršení. Ekonomika podle nich zaznamená propad možná až o 5,5 procenta, předběžný odhad zveřejní Český statistický úřad v pátek. Maďarská ekonomika vykázala meziroční pokles o 7,6 procenta, což je rovněž mnohem výraznější propad než v prvním čtvrtletí a horší výsledek, než čekali analytici.

Příznivěji si proti odhadům vede slovenská ekonomika, která zmírnila propad na 5,3 procenta z 5,6 procenta v prvním čtvrtletí. Ekonomové přitom na Slovensku počítali také se zhoršením a předpokládali, že ekonomika prohloubí propad až na 6,3 procenta.

Hospodářská recese v bývalých komunistických zemích EU způsobuje, že vlády těchto států obtížně plní rozpočtová pravidla, protože vysoká nezaměstnanost a chybějící daňové příjmy vyčerpávají rozpočet. Například v České republice může být výsledkem to, že vláda bude před volbami nucena k dalšímu zvýšení výdajů a většímu zadlužení. V zemích jako Rumunsko může být v ohrožení již předjednaná pomoc ze strany mezinárodních finančních institucí.

Německo v prvním čtvrtletí zaznamenalo katastrofální hospodářský propad, který činil 3,5 procenta. I tak je to lepší výsledek, než ukazovaly předběžné údaje, které hovořily o propadu v rozsahu 3,8 procenta. Propad francouzské ekonomiky v prvním čtvrtletí činil 1,3 procenta, což je proti původním odhadům naopak nepatrně horší údaj.

Německý ministr hospodářství Karl-Theodor zu Guttenberg řekl, že návrat ekonomiky zpět k růstu je sice dobrou zprávou, ale není to důvod k přehnanému optimismu. "Stabilizace německé ekonomiky se ve druhém čtvrtletí ukázala poněkud lepší, než jsme očekávali," řekl ministr. Ekonomika ale prý těžila především ze stimulačních opatření.

"Není proto žádný důvod k euforii, protože bude trvat ještě dost dlouho, než ekonomiku uvidíme zpět na úrovni, kde byla před rokem," dodal ministr k obecně optimistickému hodnocení dat.

Příznivější data o vývoji německé a francouzské ekonomiky donutila analytiky k revizi odhadu HDP celé eurozóny. V anketě agentury Reuters analytici původně očekávali, že ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí klesne o 0,5 procenta, po zveřejnění dat za Německo a Francii ale odhady v bleskovém průzkumu zredukovali na pokles v rozsahu 0,1 procenta.

Evropské akcie na statistické údaje reagovaly růstem, posilovalo i euro. Naopak ceny termínových kontraktů na dluhopisy vlád zemí eurozóny zamířily opačným směrem. Euro k dolaru vystoupilo až na 1,4281 USD a je nejsilnější od minulého pátku.