Obce u jaderných elektráren by mohly mít peníze z jaderného účtu

30.09.2009 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 30. září (ČTK) - Obce, které se nacházejí v okolí jaderných elektráren, možná budou dostávat jako kompenzaci peníze ze státního jaderného účtu. Na něj odvádějí příspěvky původci radioaktivních odpadů. Navrhuje to novela atomového zákona, kterou dnes poslanci poslali k projednání sněmovnímu hospodářskému výboru.

Takzvaný jaderný účet vede Česká národní banka a spravuje jej ministerstvo financí. Hradí se z něj například příprava a vývoj hlubinného úložiště pro takzvané vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo. Ke konci loňského roku na něm bylo téměř 12 miliard korun.

Peníze dostávají z účtu už nyní obce, v jejichž katastrálním území se nachází úložiště radioaktivního odpadu. Roční výši tohoto příspěvku stanovovala vláda nařízením, nově by zákon plošně stanovil příspěvek 20 haléřů za každý čtvereční metr rozlohy dotčené obce.

Předkladatelé, několik poslanců ČSSD, uvádějí tři obce, kterých se to dotýká: Litoměřice, Jáchymov a Rouchovany u Dukovan. Příspěvek za úložiště by si podle nich v tomto případě vyžádal celkem 18,8 milionu korun.

Nově by měly z účtu plynout peníze i těm obcím, které se nacházejí v zónách havarijního plánování kolem jaderných elektráren, tedy Dukovan na Třebíčsku a Temelína na Českobudějovicku. Příspěvek by měly dostávat za to, že jsou údajně omezeny ve svém rozvoji. Odstupňován by měl být podle vzdálenosti. "Návrh bude mít pozitivní vliv na rozpočty obcí nacházející se v havarijní zóně, jejich rozvoj a demografický vývoj," uvedl František Bublan (ČSSD).

Ročně by si tato novinka vyžádala asi 137 milionů korun, uvádějí poslanci. Z toho přes 86 milionů korun by šlo obcím kolem Dukovan a 51 milionů by zamířilo do okolí Temelína.

Novelu kritizoval exministr životního prostředí Martin Bursík (SZ), podle kterého se peníze na jaderném účtu shromažďují na jiný účel. Když se odčerpají, budou chybět, řekl. Bursík ale neuspěl s návrhem na zamítnutí předlohy.

Podle Bublana by účet kvůli novým kompenzacím "neskomíral". Novinka by prý odčerpala asi desetinu ročního příjmu. Předlohu podpořil Pavel Kováčik (KSČM), kterému by se ale líbilo, kdyby výše příspěvku zohledňovala i počet obyvatel v obcích.

Provozovatelem a majitelem obou tuzemských jaderných elektráren je skupina ČEZ. Ta je také významným přispěvatelem na jaderný účet. Z každé kilowatthodiny vyrobené v Temelíně a Dukovanech odvede pět haléřů. Loni tak do něj přispěla částkou 1,3 miliardy korun.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK