Průzkum: Domácností pociťujících krizi v listopadu mírně ubylo

"Ekonomické ukazatele z celé Evropy začínají být příznivější a z našeho výzkumu vyplývá, že se to odrazilo i na vnímání českých domácností. Češi zkrátka na svou budoucnost začínají nahlížet v jasnějších barvách," uvedl Vaníček.

Tento trend potvrzuje i klesající podíl lidí, kteří zásah krizí teprve očekávají. V září to bylo 41 procent obyvatel, v listopadu 36 procent. Podíl lidí, kteří nepředpokládají, že by je krize zasáhla, se dlouhodobě pohybuje v rozmezí od 20 do 30 procent. V listopadu dosáhl 27 procent.

Nejvíce se krizí cítí zasaženi Češi ve věku od 45 do 59 let, celkem 44 procent z nich. Naopak nejméně pociťují dopady krize lidé ve věku nad 60 let (34 procent). Téměř identicky dopadla i věková kategorie respondentů do 29 let (35 procent). Z hlediska vzdělání se nejvíce zasaženi krizí cítí lidé se základním vzděláním (41 procent).

Nejčastějším opatřením, které domácnosti plánují podniknout kvůli ekonomické krizi, je snížení výdajů (57 procent). Více než čtvrtina obyvatel má v úmyslu odložit větší nákupy. Z úspor plánuje čerpat 18 procent dotázaných, 17 procent se naproti tomu chystá zvýšit spořicí částku. Celkem 24 procent neplánuje v této souvislosti žádná opatření.

Z výzkumu také vyplynulo, že stoupá finanční vzdělanost Čechů. Z jejich chování je prý patrné, že si dobře uvědomují výhodnost či nevýhodnost manipulace s příspěvky či naspořenou částkou v souvislosti s konkrétním produktem. "Přes negativní emoce spjaté s krizí většina klientů zachovává chladnou hlavu a neplánuje žádné zásadnější změny ve svém portfoliu užívaných finančních produktů," podotkl Vaníček.

Výzkum uspořádala pro ING výzkumná agentura Factum Invenio. Data sbírá pravidelně s dvouměsíčním odstupem. Respondenty poslední vlny šetření bylo 1029 osob ve věku 15 až 65 let, uskutečnila od 6. do 11. listopadu.