MMR: Podnikatelé zažádali z fondů EU o 138 mld. Kč, necelou pětinu

Z fondů EU může dostat ČR v letech 2007 až 2013 téměř 700 miliard korun. Z toho podnikatelé mohou získat téměř 380 miliard, tedy více než 50 procent. Jejich podíl je ale zatím jen zhruba pětinový zejména proto, že výzvy státní správy a řídících orgánů operačních programů na úrovni samosprávy jsou zacílené na jiné žadatele. "Rád bych u žádostí o dotace viděl větší zastoupení podnikatelů, protože ti dokážou získané prostředky efektivněji využít než veřejný sektor," dodal Plachý.

Podnikatelům bylo zatím schváleno zatím téměř 3500 projektů za celkem 42,6 miliardy korun. Podíl privátních firem na schválených projektech činí 23 procent a na celkovém objemu dosud přiznaných dotací 19 procent. "Vyzýváme řídicí orgány operačních programů, aby se snažily zapojit do dotovaných projektů co nejvíce soukromých firem. Bez dostatečného množství zakázek pro privátní sektor ekonomický růst jen obtížně nastartujeme," uvedl prezident Hospodářské komory Petr Kužel.

Vedle malého počtu výzev, kde oprávněnými příjemci dotací jsou soukromé firmy, Plachý jmenoval i další příčiny nízkého čerpání unijních peněz podnikateli. Za prvé to je ztížený přístup soukromníků k bankovním úvěrům na povinné spolufinancování evropských projektů. Druhým faktorem je, že v době krize podniky upřednostňují udržení provozu před investicemi do inovací, které jsou většinou podmínkou dotace. Třetím momentem jsou pak prý problémy firem s udržením projektu po ukončení financovaní z evropských zdrojů.

Dopady krize na čerpání již uznaných dotací jsou nicméně zatím zanedbatelné. Do října 2009 odstoupilo pouze 178 příjemců, což představuje zhruba 1,3 procenta ze schválených projektů.

Plachý upozornil na to, že nyní vrcholí jednání o dalším dotačním programovém období 2014 až 2020. "Česko bude v těchto budoucích letech zřejmě naposledy čistým příjemcem. O dotace z těchto programů se však bude více rozhodovat přímo v Bruselu a české subjekty tak budou vystaveny tvrdé evropské konkurenci," podotkl náměstek. Doporučil proto, aby ČR vytvořila takové struktury, které jí umožní dostat se k co největší porci unijních financí.

Viceprezident Hospodářské komory Jan Wiesner vyzval podnikatele v této souvislosti a také s ohledem na legislativu, kterou tvoří Evropská komise, k podávání co největšího množství praktických podnětů. "Umíme řadu norem vznikajících v Bruselu ovlivnit a podchytit. Když už je ale zákon schválen, tak je většinou na změny pozdě," varoval.

Připomněl, že podnikatelské zájmy reprezentuje v Bruselu Česká podnikatelská reprezentace (CEBRE), kterou Hospodářská komora spoluvytvořila. Komora má také svého zástupce v Evropském hospodářském a sociálním výboru, který je poradním orgánem EU. Dále je komora členem Sdružení evropských průmyslových a obchodních komor Eurochambres a Evropské asociace řemesel, malých a středních podniků UEAPME.