Výkon ekonomiky ve 3. čtvrtletí meziročně klesl o 4,1 pct

"V úhrnu za devět měsíců byl vytvořen HDP o 4,3 procenta nižší než ve stejném období roku 2008," uvedli dnes statistici.

Podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka statistika HDP potvrdila, že recese v české ekonomice trvala dvě čtvrtletí, od posledního čtvrtletí roku 2008 do prvního čtvrtletí 2009. "Druhé čtvrtletí znamenalo stabilizaci, třetí pak růstový impulz. Ten byl způsoben především fiskálními stimuly v zahraničí, což podpořilo českou průmyslovou výrobu, významnou roli sehrál i efekt zásob, které v předchozích kvartálech spadly na neúměrně nízkou úroveň," uvedl Vejmělek.

Na nabídkové straně ekonomiky ovlivnilo meziroční pokles celkové hrubé přidané hodnoty (HPH) ve 3. čtvrtletí o čtyři procenta především odvětví zpracovatelského průmyslu, kde byla vytvořena o devět procent nižší HPH než ve stejném čtvrtletí roku 2008. Z ostatních objemově významných odvětví zůstala pod úrovní loňského roku odvětví obchodu, včetně opravárenství a prodeje pohonných hmot, a energetiky. V mezičtvrtletním srovnání vzrostla HPH zejména v odvětvích peněžnictví a pojišťovnictví, stavebnictví, obchodu, dopravy a služeb. Ve zpracovatelském průmyslu a zejména ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody HPH naopak klesla.

Pokles daně z produktů zahrnující hlavně DPH a spotřební daně meziročně o 1,5 procenta ovlivnil celkový vývoj HDP pouze nepatrně, uvedl ČSÚ.

Jednotlivé složky poptávky přispěly ve 3. čtvrtletí k meziročnímu a mezičtvrtletnímu vývoji HDP značně rozdílně. "Zvýšení výdajů na konečnou spotřebu meziročně o 2,6 procenta mělo na vývoj HDP pozitivní vliv 1,8 procentního bodu. Podílelo se na něm zvýšení výdajů jak domácností, tak i institucí zahrnovaných do sektoru vlády. Meziroční nominální růst výdajů domácností o 0,9 procenta, doprovázený poklesem cenového deflátoru o 0,4 procenta, byl zdrojem růstu výdajů domácností v reálném vyjádření o 1,3 procenta. Výdaje institucí vládního sektoru zahrnované do výdajů na konečnou spotřebu byly v reálném vyjádření o výrazných 5,3 procenta nad úrovní loňského 3. čtvrtletí. Klíčovou úlohu zde mělo zvýšení nákladů zdravotních pojišťoven na ambulantní a ústavní zdravotní péči," uvedl úřad.

Mezičtvrtletně výdaje na konečnou spotřebu vzrostly o 0,3 procenta, když výdaje domácností klesly o 0,6 procenta, zatímco vládní výdaje o 2,2 procenta vzrostly.

Meziroční pokles tvorby hrubého kapitálu o 23,8 procenta byl podle statistiků obdobný vývoji v předchozím čtvrtletí. Záporný vliv této výdajové složky na vývoj HDP tak dosáhl 5,7 procentního bodu. Samotná tvorba fixního kapitálu byla meziročně nižší o 9,5 procenta s negativním dopadem 2,3 procentního bodu na vývoj HDP. Výrazně (o 32,7 miliardy Kč), i když ne tak razantně jako v průběhu 2. čtvrtletí, opět poklesly zásoby. Mezičtvrtletně se tvorba hrubého kapitálu zvýšila o 0,7 procenta, z toho fixního naopak poklesla o 1,7 procenta.

Čistý vývoz zahraničního obchodu se zbožím a službami 65,2 miliardy Kč byl o 17 miliard Kč vyšší než v loňském 3. čtvrtletí. Ve stálých cenách však bylo vlivem značně rozdílného vývoje vývozních a dovozních cen meziročně vyšší pouze o 2,7 procenta, když vývoz v reálném vyjádření klesl o sedm a dovoz o 7,5 procenta. Z hlediska příspěvku k vývoji HDP byl čistý vývoz v podstatě neutrální. V mezičtvrtletním srovnání vzrostl vývoz o 8,3 procenta, zatímco dovoz o 8,2 procenta.

V běžných cenách hrubý domácí produkt meziročně klesl o dvě procenta na 905,9 miliardy Kč. Úhrnná cenová hladina vyjádřená implicitním deflátorem HDP vzrostla o 2,2 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad.