Tůma v MfD naznačil, že snižování úrokových sazeb je u konce

"Pořád je tam 100 bazických bodů (základní sazba ČNB je jedno procento), ale zdá se, že ekonomika se dostala na dno. Je docela dobře možné, že i my jsme se dostali na dno se snižováním úrokových sazeb," řekl listu Tůma. Poslední rozhodnutí bankovní rady na konci roku, které umazalo z úroků čtvrt procentního bodu, bylo nejtěsnější možné. Čtyři bankéři hlasovali proti třem.

Důvodů, proč dál pomáhat ekonomice velmi nízkými sazbami, podle listu ubývá. Letos má růst o procento, zatímco loni klesla o čtyři. Pokud tedy některý z dosud optimistických bankéřů, k nimž se svým prohlášením nově zařadil i Tůma, úplně neotočí, sazby už víc dolů nepůjdou. Naopak Česko by mohlo být mezi prvními zeměmi ve střední Evropě, které úroky zvýší. Nestane se tak ale nejspíš v první polovině letošního roku, protože pro toto rozhodnutí nebudou v ekonomice existovat dostatečné impulzy, uvedl už dříve viceguvernér ČNB Miroslav Singer.

MfD píše, že banky na snižování sazeb centrální bankou v posledním půldruhém roce příliš nedaly. "Obava z nesplácení se u komerčních bank projevila v nárůstu rizikových prémií, takže v období, kdy jsme sazby snižovali, konečné sazby často spíš stagnovaly," uvedl po posledním prosincovém měnovém zasedání bankovní rady Singer.

Snížení platů v ČNB se týká jen sedmi členů bankovní rady, na platy ostatních zaměstnanců ČNB ponechali centrální bankéři stejný objem peněz jako loni. Polepšit si tak může někdo jen na úkor někoho jiného, anebo když se uvolní místo. Průměrný plat v ČNB byl za loňský rok necelých 49.000 korun a rostl v porovnání s předchozím rokem zhruba o pět procent.

O čtyři procenta se měly letos snížit i platy úředníků a politiků, jak navrhoval ministr financí Eduard Janota. Hlasy levice nakonec klesly pouze platy politiků, soudců či státních zástupců. I u poslanců je to však pouze pokles základního platu a netýká se například příspěvku na dopravu, napsala dnešní MfD.

jap dvd