Rumunsko druhý měsíc po sobě snížilo základní úrok o půl procenta

03.02.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Bukurešť 3. února (ČTK) - Rumunská centrální banka dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na sedm procent, nejníže od roku 2007. K uvolnění měnové politiky v zájmu stimulace ekonomiky přistoupila Bukurešť již druhý měsíc po sobě.

V lednu banka snížila hlavní sazbu rovněž o půl bodu z osmi procent. Zmírňovat úvěrové náklady mohla banka začít díky tomu, že na konci loňského roku skončila politická krize a vznikla většinová vláda. To vedlo k uvolnění finanční pomoci od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Impulzem pro budoucí snižování úroků by podle analytiků mohlo být nedávné rozhodnutí ratingové agentury Fitch změnit výhled rumunského úvěrového hodnocení z negativního na stabilní.

"Rozhodnutí o úrocích v prvních dvou měsících roku naznačuje, že centrální banka je spokojena s posledním vývojem na politické frontě a s pokrokem ve vztahu k úvěrovému programu MMF,"uvedla místní pobočka Citibank. Podle ní by základní sazba mohla do konce roku klesnout na 6,25 procenta.

Rumunské úroky i tak zůstávají jedny z nejvyšších v Evropě. Hlavní sazba v Maďarsku je na šesti procentech, v Polsku na 3,5 procenta a Česká národní banka ji v prosinci snížila na rekordní minimum jedno procento.

Pokles rumunských úroků pod šest procent letos ekonomové nečekají. Rumunsku stále hrozí zvýšení inflačních rizik v důsledku růstu vládou kontrolovaných cen a energetických nákladů. Banku by tak mohla přimět k zastavení cyklu snižování sazeb hrozba regionální nákazy řeckou fiskální krizí, kdy by finanční trhy rozšiřovaly výprodej řeckých aktiv na blízké nebo další vysoce zadlužené země EU.

Rumunsko je ještě stále v těžké recesi a jeho ekonomika loni utrpěla propad o zhruba sedm procent. Evropská komise minulý týden sdělila že země by brzy měla od Evropské unie získat jednu miliardu eur z celkového balíku finanční pomoci v sumě pěti miliard eur. Další peníze pro Rumunsko uvolní i MMF, kde jde celkem o 3,3 miliardy eur.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK