Průměrná mzda vzrostla loni o 4 pct, vlivem propouštění a odměn

V samotném čtvrtém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla meziročně o 5,2 procenta, tedy o 1268 korun na 25.752 korun. Reálná mzda se zohledněním inflace podle statistiků vzrostla o 4,8 procenta.

"Údaje o poměrně výrazném zvýšení průměrné mzdy určitě neznamenají reálné zvýšení platů lidí, kteří si svou práci udrželi. Do značné míry je nárůst způsoben také sezónním výkyvem, tedy výplatou mimořádných odměn na konci roku," uvedl analytik společnosti Citfin Jiří Šimek. Někteří ekonomové dokonce tvrdí, že mzdová statistika ztratila předchozí vypovídací schopnosti.

Analytici také upozorňují, že průměrná mzda neznamená nejčastěji vyplácenou mzdu. "I nadále platí, že více než dvě třetiny zaměstnanců si mohou nechat o průměrné mzdě tak akorát zdát," upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.

Podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka je rychlý růst průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí výsledkem kombinace rychlého růstu nezaměstnanosti, kdy firmy přednostně propouštěly zaměstnance s nižší kvalifikací, a vyplácením ročních odměn. Odměny firmy vyplácely v prosinci mimo jiné i proto, že od ledna jsou mzdy vyšších příjmových skupin zaměstnanců více daňově zatíženy v důsledku zvýšení stropu u pojistného na sociální pojištění.

Navíc podle některých odborníků statistiku zkreslily manipulace s odměnami. Kvůli stropům na sociální pojištění a rovné dani se stává, že se v rámci firmy odměny pro více zaměstnanců papírově vyplatí jen jednomu z nich. Ten je zdaní a následně jsou odměny rozděleny i ostatním. Vlivem daňové degrese pak mají všichni vyšší čistý příjem, než kdyby každý danil mzdu s odměnami zvlášť.

Důležitou informací podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka je, že celkový objem vyplacených mezd ve čtvrtém čtvrtletí meziročně klesl o dvě procenta. Propouštění zaměstnanců tak mělo větší vliv než růst mezd.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek konstatuje, že mzdová statistika celkově ztratila velkou část své dřívější vypovídací schopnosti. "Ekonomická rozhodnutí, která se odvozují od dynamiky mezd, se budou muset dělat s větší obezřetností," upozornil.

V letošním roce podle analytiků nelze očekávat kvůli rostoucí nezaměstnanosti výraznější růst průměrné mzdy. Rok 2010 bude podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory ve znamení úspor na všech frontách, následující rok pak hlavně ve znamení úspor veřejného sektoru. Ačkoli mzdy stále rostou, bude podle Pikory mzdové dotahování západní Evropy během na velmi dlouhou trať. "Ty nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037. V nejbližších letech přitom překleneme největší propast a malý zbývající rozdíl budeme dotahovat po druhou polovinu období," uvedl.