Debata o reformě Wall Streetu v Senátu USA neprošla ani napotřetí

"Budeme pokračovat v hlasování (o debatě k reformě) do té doby, než druhá strana pochopí, že ji Amerika chce," řekl dnes po dalším neúspěchu rozladěný demokratický senátor Frank Lautenberg. Zároveň obvinil republikány, že jim více leží na srdci zájmy Wall Streetu než obyčejných lidí. Republikáni ale tvrdí, že návrh demokratů je špatný, a že proto připraví vlastní návrh.

Demokraté pro reformu ve stočlenném Senátu potřebují 60 hlasů, sami jich mají 59. Změna, jejímž hlavním cílem je zamezit opakování tak rozsáhlé finanční krize, jako byla ta předloňská, by mimo jiné umožnila vládě rozdělit velké problémové banky.

Reforma obsahuje i návrh vytvořit speciální fond na záchranu problémových finančních institucí. Přispívaly by do něj samy banky a mělo by v něm být 50 miliard dolarů (zhruba 0,97 bilionu Kč). Tento návrh je jedním z těch, které vadí republikánům, podle nichž je také více než čtrnáctisetstránková norma zbytečně rozsáhlá.

Reforma, kterou zatím odmítají byť jen projednat, by rovněž zvýšila ochranu běžných spotřebitelů, ale i akcionářů; ti by například získali vliv na odměny manažerů firem či složení jejich vedení. Spotřebitelé by zase napříště například o hypotékách měli dostávat od bank jasnější informace, aby třeba nedopláceli na podmínky psané ve smlouvách drobným písmem.

Zákon, který připravil demokratický senátor Christopher Dodd, by také zavedl regulace derivátů, jimiž se firmy zjednodušeně řečeno pojišťují proti rizikům. Nepřehledný trh s těmito finančními nástroji podle převažujícího názoru mohl za to, že problémy na americkém realitním trhu přerostly do krize obřích rozměrů.

Podle průzkumu veřejného mínění pro televizní stanici ABC News a list The Washington Post podporují přísnější regulaci Wall Streetu zhruba dvě třetiny Američanů. Mnoho obyvatel Spojených států pobuřuje, že velké banky zachránila vláda. Finanční instituce tak v jejich očích na své riskantní chování vlastně nedoplatily, na rozdíl od běžných lidí, na něž krize těžce dopadla. Spojené státy podle čerstvého odhadu ministerstva financí na záchranu bank vydaly 87 miliard dolarů.