Brusel posoudí jestli se Česko vzdaluje nebo přibližuje euru

Přestože čeští politici v současnosti odmítají hovořit o případném datu přijetí eura, Evropská komise posuzuje dvakrát ročně pokrok jednotlivých členských států EU na cestě do eurozóny. Češi se stejně jako další v přístupové smlouvě k Evropské unii totiž zavázali, že evropskou jednotnou měnu časem přijmou, byť nemají stanovené konkrétní datum.

Česká vláda by se tak od Bruselu znovu mohla dočkat výzev k rychlejší nápravě nadměrných rozpočtových schodků, stejně jako v případě pravidelného hodnocení takzvaného konvergenčního programu. V něm česká vláda nastiňuje komisi vývoj rozpočtu a dalších ukazatelů v příštích letech, ale jeho základním smyslem je právě jakýsi harmonogram členské země, který ji má přivést do eurozóny.

Vláda premiéra Jana Fischera v konvergenčním programu počítá s tím, že rozpočtový schodek v letošním roce dosáhne 5,3 procenta HDP, v příštím roce 4,8 procenta HDP a o rok později 4,2 procenta HDP. Komise ale již koncem března kritizovala, že celý plán je velmi nekonkrétní. To je dáno především tím, že náprava českých veřejných financí bude záležet především na vládě, která vzejde z květnových voleb. Pokud by se jí nepodařilo rozpočet napravit do roku 2013, vystaví zemi sankcím a mohla by ji připravit i o peníze z unijních fondů.

Zatímco Češi se v posledních letech od přijetí eura každým rokem spíše vzdalují, Estonsko stojí nejspíš těsně před jeho přijetím. Pokud by Evropská komise ve středu rozhodla, že malá pobaltská země je připravena ke vstupu do eurozóny, s největší pravděpodobností se tak na začátku roku 2011 stane. Vstup Estonska však musí schválit ještě všechny členské státy unie.

Pokud Brusel bude posuzovat jen makroekonomická kritéria, Estoncům prakticky nic nemůže zabránit, aby euro přijali. Rozpočtový deficit země, který patřil mezi největší zdroje obav, byl loni 1,7 procenta hrubého domácího produktu, tedy pod tříprocentním limitem pro přijetí evropské měny. Příliš velký vliv by neměl mít ani prudký propad hospodářství, který zemi postihl během hospodářské krize. V roce 2009 HDP země kleslo o 14 procent.

Estonská vláda však období recese využila k citelným výdajovým škrtům a stav tamních veřejných financí by měl být zanedlouho jeden z nejlepších v celé EU, možná vůbec nejlepší. Deficit na letošní rok odhaduje Estonsko na 2,2 procenta HDP. Země chce rozpočet postupně vrátit do přebytku; v roce 2013 by měl podle vládních plánů dosáhnout již 0,2 procenta HDP. Celkový dluh země je přitom v současnosti vůbec nejnižší v unii a činí pouhých 7,2 procenta HDP. Pro srovnání český dluh, který je rovněž považován za velmi nízký, představuje 35,4 procenta HDP.

Další země kromě Estonska o vstupu eurozóny zatím neuvažují. Polsko ještě před časem zvažovalo, že by evropskou jednotnou měnu mohlo přijmout již v roce 2012, ale po krizi, která se ze silně zadluženého Řecka přenesla do eurozóny, od těchto plánů ustoupilo.