Summit EU definitivně stvrdil přijetí eura v Estonsku v roce 2011

Estonsko je navzdory nedávné ekonomické recesi, která v EU zasáhla nejvíc právě Pobaltí, vůbec nejméně zadluženým státem unie. Jeho celkový dluh činí jen sedm procent hrubého domácího produktu. V celé evropské sedmadvacítce je přitom přípustná hranice 60 procent HDP, kterou navíc většina zemí překračuje. Estonská vláda rovněž počítá s tím, že rozpočtový deficit se v blízké budoucnosti "přehoupne" z loňských 1,7 procenta HDP do přebytku.

Estonsko, kde žije zhruba 1,3 milionu obyvatel, tedy zhruba stejně jako v Praze, bude v rámci eurozóny druhou nejmenší ekonomikou hned po Kypru. Na několik let bude také nejspíš posledním novým členským státem eurozóny. Ostatní uchazeči o přijetí eura, mezi než patří i Češi, buď v současnosti podmínky pro vstup do eurozóny neplní, nebo své plány odkládají kvůli krizi, která ohrožuje stabilitu evropské jednotné měny.

To je i příklad Polska, které uvažovalo o přijetí eura na začátku roku 2012, ale pod tlakem současných okolností se rozhodlo tyto plány odložit na neurčito. Česko pro změnu neplní zejména rozpočtové kritérium. Jeho deficit by měl letos dosáhnout 5,3 procenta HDP, což je výrazně nad stanovenou tříprocentní hranicí. Podle některých českých politiků nepřipadá vstup do eurozóny v úvahu dříve než v roce 2015.