Pokud by se do celkových statistik nezahrnovala výroba lodí, železničních vozidel či kosmického materiálu, která má tendenci statistiky zkreslovat, průmyslové zakázky by vzrostly o 2,6 procenta v eurozóně a o 2,7 procenta v celé unii.
Ještě výraznější je ale růst v meziročním srovnání, který jasně potvrzuje, že současné ekonomické oživení v EU táhne právě průmysl. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku index průmyslových zakázek v květnu vzrostl o 22,7 procent v eurozóně a o 20,1 procenta v Evropské unii.
V meziměsíčním srovnání přitom k zemím, kde se průmyslu daří nejlépe, patří i Česko. To je mezi třemi zeměmi, kde v květnu zakázky rostly nejrychleji v celé unii, konkrétně o 7,5 procenta. Z rychlejšího růstu se mohou těšit jen Dánové (13,4 procenta) a Estonci (12,1 procenta).
I nadále ale v evropské sedmadvacítce existují země, kde se objem průmyslových zakázek ve srovnání s dubnem letošního roku propadl. Nejvíce pak v Řecku (-6,1 procenta), které se díky dluhům ocitlo na pokraji bankrotu, ale i v Nizozemsku (-6,1 procenta) a Velké Británii (-2,8 procenta).
V meziročním srovnání se ovšem zakázky propadaly právě jen v těžce zkoušeném Řecku (-1,0 procenta) a pak již jedině v Dánsku (-1,0 procenta). V celé řadě zemí je ovšem růst průmyslových zakázek ve srovnání s květnem roku 2009 masivní, především pak v Lotyšsku (69 procent), Estonsku (44,1 procenta) či v Maďarsku (40,6 procenta). Není náhodou že všechny tři země patřily během hospodářské krize k nejpostiženějším a jejich základna pro srovnávací statistiky je tak velmi nízká.