Průzkum: Regionální rozdíly v kupní síle obyvatelstva se zvyšují

"V porovnání s loňskými výsledky studie můžeme sledovat mírné zvyšování regionálních rozdílů v úrovni kupní síly. Praha posílila svůj náskok, na druhou stranu hospodářsky slabší regiony navýšily svůj propad proti průměrným hodnotám," sdělil ČTK Jiří Najman ze společnosti Incoma GfK. Dodal, že daní za nadstandardní příjmy jsou ale vyšší životní náklady v bohatších regionech.

Nejvyšší kupní síla mezi městy s více než 10.000 obyvateli je v Praze. Vysokou hodnotu vykazují také nedaleké Říčany (210.000 korun) či Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (206.000 korun). Naopak nejnižší kupní síla je v Krupce (145.000 korun), Orlové (143.000 korun) a Karviné (141.000 korun).

"Vyšší výdaje si mohou dovolit zejména obyvatelé velkých sídel, především krajských měst. Průměrný obyvatel města nad 50.000 obyvatel může vydat přibližně o 13 procent prostředků více než obyvatel obce pod 5000 obyvatel," podotkl Najman.

Ovšem i mezi velikostně obdobnými sídly jsou podle Najmana značné rozdíly, které souvisejí zejména s polohou v hospodářsky úspěšném nebo naopak ekonomicky slabším regionu. "Zatímco průměrná domácnost v téměř stotisícovém Ústí nad Labem má disponibilní příjem necelých 350.000 ročně, tak českobudějovická domácnost má k dispozici bezmála 414.000 korun," uvedl. Mezi menšími sídly jsou rozdíly ještě výraznější. Například průměrný obyvatel Průhonic u Prahy má k dispozici až o 40 procent více finančních prostředků než obyvatel podobně velké příhraniční Raspenavy.

Stejnou metodikou byla sledována koupěschopnost obyvatelstva ve 41 evropských zemích, kde Česká republika je výrazně pod celoevropským průměrem. "Průměrný Čech má přibližně o 42 procent nižší koupěschopnost v porovnání s průměrnými evropskými hodnotami. Příznivěji vychází nicméně Česko ze srovnání se Slovenskem, Polskem a Maďarskem, kde je koupěschopnost obyvatelstva a domácností ještě nižší než v Česku," dodal Najman.