Jednání se soukromým sektorem o řeckých dluhů budou pokračovat

23.01.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brusel 23. ledna (ČTK) - Ministři financí eurozóny se rozhodli poslat zpět k vyjednávacímu stolu nabídku soukromých investorů o seškrtání řeckého dluhu, aby se mimo jiné dosáhlo nižšího úroku z nových řeckých dluhopisů. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovala agentura Reuters.

"Ministři poslali nabídku zpět k vyjednáváním," uvedl jeden zdroj obeznámený s výsledky dnešního jednání ministrů v Bruselu.

Nabídka soukromých investorů Aténám z minulého týdne počítala s průměrným úrokem u nových řeckých dluhopisů, které by privátní sektor v rámci dohody o restrukturalizaci dluhu vyměnil za dříve vystavené cenné papíry, ve výši kolem čtyř procent. Tyto nové dluhopisy by měly patrně splatnost 30 let.

Kromě výše úroku by se vyjednávači měli podívat i na některé další aspekty připravované dohody, včetně rozsahu ztrát soukromých investorů. U ní se v poslední době hovořilo o výši 65 až 70 procent.

Cílem stále je, aby bylo dosaženo toho, že Řecku se podaří do roku 2020 dostat veřejný dluh pod hranici 120 procent HDP.

Eurokomisař Olli Rehn dnes ještě před začátkem schůzky ministrů řekl, že jednání se soukromými věřiteli o seškrtání řeckých dluhů je možno dokončit brzy, nejlépe už během tohoto týdne.

Rozhovory mezi Aténami a soukromými investory ale zatím nekončí. Hlavní vyjednávač privátních finančních institucí Charles Dallara o víkendu řekl, že soukromí věřitelé v jednáních o výměně dluhopisů s řeckou vládou už ve své nabídce dospěli k mezím ztrát, jaké si mohou dovolit, aby byla dohoda z jejich strany ještě "dobrovolná".

"Dobrovolný" charakter odpuštění valné části řeckého dluhu u soukromých věřitelů je podmínkou pro to, aby se Řecko technicky neocitlo ve stavu platební neschopnosti. V opačném případě by se spustila vlnu nároků na výplaty pojistek proti nesplácení řeckých státních dluhopisů.

Řecko nemá na další jednání moc času. Už 20. března má totiž splatit část státního dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur (367 miliard Kč). Už nyní je jasné, že na to nebude mít peníze. Do té doby tak už musí mít zajištěný druhý záchranný úvěr za 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč), který si země loni v říjnu dohodla s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Ten ale počítá právě s dobrovolným zapojením soukromého sektoru.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK