Řecku nebude stačit ani druhý úvěr, myslí si rakouský kancléř

"Nevěřil bych nikomu, kdo říká, že je (ta pomoc) pro Řecko dostatečná," řekl kancléř rakouskému listu Österreich. "V případě Řecka záleží na tom, zda ponechají přijatá opatření v platnosti i po několik volebních období," dodal.

Faymann také řekl, že Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který má být nástupcem Evropského fondu finanční stability (EFSF) vytvořeného na přechodnou dobu, možná bude nutné posílit. Eurozóna se touto otázkou bude zabývat ještě do konce března, možná na neformální schůzce v Kodani. Ta se má konat 30. a 31. března.

Eurozóna zvažuje variantu, že sloučí prostředky EFSF, kde zbývá ještě asi 250 miliard eur, s novým protikrizovým fondem ESM. Ten má disponovat částkou asi 500 miliard eur. Tím by vznikl "superfond", který by měl být schopen lépe si poradit s potenciálními problémy ve Španělsku a v Itálii. Myšlenka se ale nelíbí Německu.

Eurozóna prozatím finančně pomohla Řecku, Irsku a Portugalsku, tedy relativně malým zemím. Ekonomové ale už delší dobu upozorňují, že pokud by pomoc potřebovaly i větší země, jako je právě Itálie a Španělsko, eurozóna by si s takovým problémem bez dostatečně vybavených záchranných fondů jen těžko poradila.

Německý list Welt am Sonntag s odkazem na zdroje z tamní vlády napsal, že Německo by výhrady proti posílení stálého záchranného fondu mohlo odložit. Berlín by sice mnohem raději viděl, kdyby se velikost záchranného fondu už nezvyšovala, na druhou stranu by ale pro Německo bylo těžké ustát tlak nejen partnerů v EU, ale i tlak MMF a Spojených států. Ti všichni totiž doporučují objem fondu zvýšit.