Průměrný Čech vydělá za rok čtyřikrát méně než průměrný Němec, říká statistika OECD

Za rok 2011 byla dle údajů OECD s velikým náskokem nejvyšší průměrná roční mzda ve Švýcarsku (64 215 €), Norsku (64 009 €). Následuje Austrálie (55 298 €), Dánsko (51 480 €) a Lucembursko (49 890 €). Na eura je průměrná mzda přepočtena akuálním kursem. Na eura jsme údaje přepočetli, protože právě euro je národní měnou v nejvíce členských zemích OECD. Rozdíly jsou významně ovlivněny měnovými kursy. Některé země těží při přepočtu z výhodného kurzu. V přiložené tabulce je proto uvedena průměrná mzda v národní měně i eurech.

• Průměrná mzda v Česku je nejvyšší ze všech východoevropských zemí. Snižuje se i rozdíl mezi průměrnou mzdou v Česku a Portugalsku, Španělsku nebo Řecko. Při porovnání průměrné mzdy v paritě kupní síly je česká průměrná mzda téměř na stejné úrovni jako řecká průměrná mzda.

Porovnává se hrubá mzda

V přiložené tabulce je u všech zemích uvedena průměrná roční hrubá mzda. Tedy před zdaněním. Čistá mzda, kterou dostanou zaměstnanci na svůj bankovní účet, se přitom od hrubé mzdy liší až o desítky procent. Z hrubé mzdy je totiž zapotřebí odvést daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Daňové podmínky se v jednotlivých zemích liší. V mimoevropských zemích jsou však daně nižší než v Evropě. Daňové zatížení v evropských členských zemích OECD je vyšší než v mimoevropských. Porovnávat čistou mzdu není snadné, protože daňové podmínky jednotlivých zaměstnanců se liší dle mnoha aspektů (např. rodinné situace, počtu dětí, možností využití daňových slev).

Ve „skutečnosti“ jsou rozdíly menší

Všechny členské země OECD jsou ekonomicky vyspělé. Porovnávat životní úroveň pouze podle nominální hodnoty průměrné mzdy není nejpřesnější. Ceny zboží a služeb se totiž v jednotlivých zemích výrazně liší. Kupní síla průměrné mzdy je tedy rozdílná. Služby, energie či potraviny stojí zkrátka v každé zemi jinak. Při pohledu na údaje o průměrné mzdě jsou rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi vyšší než při zohlednění průměrné mzdy v paritě kupní síly.

• Zatímco tedy při porovnání nominálních průměrných mezd je průměrná mzda ve Švýcarsku 12krát vyšší než v Mexiku, tak při porovnání průměrné mzdy v paritě kupní síly „jen“ 4,7krát.

Průměrná mzda v paritě kupní síly

V přiložené tabulce máme uvedenu i průměrnou mzdu v paritě kupní síly. Tento údaj zohledňuje cenové rozdíly v jednotlivých zemích. Přestože lze v dnešním globálním světě nakupovat zboží díky internetu v zahraničí levněji, tak nižší ceny v některých zemích snižují „mzdový náskok“ některých západovropských zemí. Z členských zemí OECD je nejlevněji v Koreji, Chile, Mexiku nebo Turecko. Poměrně levně je i v USA. Proto v těchto zemích je průměrná mzda v paritě kupní síly výrazně vyšší než v nominální hodnotě. Naproti tomu v zemích Skandinávie nebo Švýcarsku je dráž, a proto je průměrná mzda v paritě kupní síly nižší než v nominální hodnotě. K posouzení cenové úrovně v členských zemích OECD se, stejně jako při měření inflace, porovnávají stovky položek.

• V paritě kupní síly je průměrná mzda za rok 2011 nejvyšší v Nizozemí, Německu, Lucembursku, Velké Británii, Švýcarsku a Norsku. Ve všech těchto zemích přesahuje 50 tisíc dolarů.

Mzdy, daně a ceny se liší ve všech členských zemích OECD. Ideálním řešením je mít průměrnou švýcarskou hrubou mzdu, zdanit ji Chile a utrácet v Mexiku.

Tabulka: Průměrná mzda v zemích OECD (rok 2011)

Pramen: OECD, Tax Database, Part I. Taxation of Wage Income (2011), Table I.7. Top statutary personal income tax