MMF se po eurozóně zaměří na získání peněz pro chudé země

MMF se v posledních letech době zaměřoval na vypořádání se s dluhovou krizí v bohaté eurozóně. V pátek získal sliby na doplnění krizových fondů o více než 430 miliard dolarů, což znamená zvýšení jejich kapacity na zhruba dvojnásobek. Nejchudší země světa v Africe, Asii a Latinské Americe se však cítí odstrčeny a připomínají, že MMF musí sloužit všem členům.

"Mezinárodní měnový fond má jistě řešit krizi v Evropě, ne ale na úkor ostatních," řekl minulý týden indický ministr financí Pranáb Mukherdží. který předsedá skupině chudých a rozvojových zemí G24. Afričtí zástupci na víkendovém zasedání MMF upozorňovali na to, že na jejich země mohou těžce dopadnout otřesy v eurozóně a vysoké ceny ropy.

Lagardeová vyzvala bohaté země, aby PRGT posílily svými zisky z loňského prodeje zlatých rezerv MMF v objemu 403,3 tuny. MMF v roce 2009 stanovil cíl získat do fondu pro levné úvěry chudým zemím 17 miliard dolarů a zisky z prodeje zlata zatím do PRGT reinvestovalo 32 členských zemí.

Mluvčí britské charity Oxfam Elizabeth Stuartová uvedla, že chudé země již vyčerpaly své rezervy na obranu před nákazou krizemi ve vyspělých zemích a letos jim hrozí první pokles finanční pomoci od roku 1997. "Vlády vrhají peníze MMF, aby řešil evropskou krizi, kde jsou ale peníze pro chudé země?" ptala se.

MMF ve svém pololetním globálním výhledu konstatoval, že Afriky se zatím poslední finanční otřesy ve vyspělém světě dotkly zřejmě ze všech světových regionů nejméně. Tempo ekonomického růstu kontinentu by se mělo tento rok zrychlit na 5,4 procenta z loňských 5,1 procenta.