Sněmovna opět odložila rozhodování o záchranném fondu eurozóny

09.05.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 9. května (ČTK) - Sněmovna těsně před schvalováním opět odložila na žádost premiéra Petra Nečase (ODS) rozhodování o vzniku nového záchranného fondu eurozóny, tedy Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Vrátit by se k němu měla až na příští schůzi. Opozicí ovládaný Senát přitom už vznik tohoto fondu na návrh vlády před dvěma týdny podpořil.

Nečas zdůvodnil překvapivý odklad tím, že řada poslanců by ještě chtěla pokračovat v diskusi o fondu, avšak sněmovnu odpoledne čeká schvalování zákonů. Odklad kromě vládní koalice podpořila i opoziční ČSSD.

V kuloárech se tak spekulovalo o tom, že pro souhlas se vznikem fondu nemusela být ve sněmovně k dispozici potřebná ústavní většina 120 poslanců. V Senátu měli k návrhu výhrady zejména občanští demokraté, v dnešní sněmovní debatě ale proti vystupovali jen zástupci dříve vládních Věcí veřejných. Varovali, že by se přijetím Česko do budoucna zavázalo k mnohamiliardovým výdajům.

Jejich obavy vyvraceli zástupci vlády s tím, že náklady by ČR hrozily jen jako členovi eurozóny. "Česká republika se prozatím nebude tohoto mechanismu účastnit, a nebude do něj tedy ani přispívat. Nyní se jedná pouze o to, aby neohrožovala snahy států eurozóny vybudovat mechanismus, který v případě potřeby poslouží ke stabilizaci eurozóny," uvedl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Potvrdil to předseda sněmovního evropského výboru Jan Bauer (ODS) s tím, že změnu smlouvy zatím schválilo sedm členských států včetně Velké Británie a další se mají připojit do června. Dohodu o vlastním vzniku ESM k letošnímu 1. červenci už země eurozóny podepsaly.

Mechanismus, na kterém se před rokem dohodla Evropská rada, má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun). Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům. Vyšší prioritu budou mít jen splátky půjček od Mezinárodního měnového fondu. Výše příspěvku má záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze 12,5 procenta na počtu obyvatel.

Pokud by ČR byla členem eurozóny, musela by během 12 let vložit do fondu 40 miliard korun. Ručit by musela okamžitě za půjčky ve výši 250 miliard korun, přičemž tato částka by se po 12 letech v eurozóně navýšila na 310 miliard korun, uvedl Nečas. Zdůraznil ale, že nynější rozhodnutí by ČR k zavedení eura nijak nepřiblížilo.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK