I zaměstnanci neplatí daň z příjmu, kdy?

29.01.2014 | , Finance.cz
DANĚ


Stejně jako daň z příjmu fyzických osob neplatí některé OSVČ, tak ji neplatí ani někteří zaměstnanci. Využití daňových slev, daňového zvýhodnění a nezdanitelných položek je důvodem, proč i při nadprůměrné mzdě neplatí zaměstnanec nic na dani z příjmu fyzických osob. Podívejme se na praktické příklady.

Poukazování na některé OSVČ, že neplatí nic na dani z příjmu fyzických osob není úplně šťastné, vždyť na dani z příjmu fyzických osob neplatí nic ani řada zaměstnanců. "Povinnou daní" pro OSVČ i zaměstnance v Česku je sociální a zdravotní pojištění. Placení sociálního a zdravotního pojištění se vyhnout nelze, při výpočtu povinného pojistného se neuplatňují žádné slevy či nezdanitelné položky. Zaměstnanec pracující za minimální mzdu neplatí daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění však ano. I při nízkém zisku musí OSVČ odvést sociální a zdravotní pojištění, neboť povinné pojistné musí být zaplaceno alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Neplacení daně z příjmu fyzických osob není jenom záležitostí některých OSVČ, ale rovněž i některých zaměstnanců, jak si ukážeme na praktických příkladech.

Kdy neplatí zaměstnanec daň z příjmu?

Řada zaměstnanců v praxi neplatí nic na dani z příjmu fyzických osob, stejně jako OSVČ. Situace je individuální, záleží na rozsahu využití daňových slev, daňového zvýhodnění a uplatnění nezdanitelných položek.

a) Bezdětný zaměstnanec

Nejdříve si vypočítáme roční příjem, do kterého neplatí nic na dani z příjmu fyzických osob bezdětný svobodný zaměstnanec, který neuplatňuje žádné nezdanitelné položky (např. dary, odpočty úroků z hypotéky, odpočet příspěvků na životní pojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření). Výpočet provedeme na roční bázi za celý rok 2013. Oproti výpočtu daně z příjmu fyzických osob během roku formou záloh je rozdíl, že základ daně se zaokrouhluje na sta dolů, během roku se základ daně zaokrouhluje na sta nahoru.

Text

Částka

Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

123 600 Kč

(10 300 Kč x 12 měsíců)

Úhrn povinného pojistného

42 024 Kč

(123 600 Kč x 34 %)

Základ daně

165 624 Kč

Zaokrouhlený základ daně (na sta dolů)

165 600 Kč

Daň z příjmu

24 840 Kč

(165 600 Kč x 15 %)

Sleva na poplatníka

 24 840 Kč

Daňová povinnost

0 Kč

(24 840 Kč - 24 840 Kč)

vlastní výpočet autora

Jak jsme si právě vypočítali, tak všichni bezdětní svobodní zaměstnanci, kteří neuplatňují žádnou nezdanitelnou položku neplatí daň z příjmu fyzických osob až do měsíční hrubé mzdy cca 10 300 Kč.

b) Zaměstnanec se dvěma dětmi

V druhém případě si vypočítáme hraniční příjem, do kterého neplatí daň z příjmu fyzických osob zaměstnanec se dvěma dětmi. Na každé dítě uplatní daňové zvýhodnění ve výši 1 117 Kč za každý měsíc. Opět provedeme výpočet na roční bázi.

Text

Částka

Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

256 800 Kč

(21 400 Kč x 12 měsíců)

Úhrn povinného pojistného

87 312 Kč

Základ daně

344 112 Kč

(256 800 Kč + 87 312 Kč)

Zaokrouhlený základ daně (na sta dolů)

344 100 Kč

Daň z příjmu

51 615 Kč

(344 100 Kč x 15 %)

Sleva na poplatníka

24 840 Kč

Daňové zvýhodnění na děti

26 808 Kč

(1 117 Kč x 24 měsíců)

Daňová povinnost

-33 Kč

(51 615 Kč - 24 840 Kč - 26 808 Kč)

vlastní výpočet autora

V našem ukázkovém druhém příkladu vznikl zaměstnanci daňový bonus ve výši 33 Kč (daňové zvýhodnění je vyšší než daň z příjmu o 33 Kč). Tento bonus však nebude zaměstnanci vyplacen, neboť nárok na daňový bonus náleží, pokud je vyšší než 100 Kč. Můžeme tedy říci, že zaměstnanec mající dvě děti neodvede na dani z příjmu fyzických osob nic, přestože jeho hrubá mzda je 21 400 Kč, což je více než činí medián mzdy.

c) Zaměstnanec se dvěma dětmi, manželka na rodičovské dovolené a odpočet úroků

Ve třetím případě si vypočítáme hraniční příjem u zaměstnanec, který uplatní daňové zvýhodnění na dvě děti (5 let a 2 roky), na manželku na rodičovské dovolené (nemá vlastní příjem vyšší než 68 tisíc Kč), uplatňující odpočet úroků na bydlení ve výši 50 000 Kč a odpočet na životní pojištění 12 000 Kč a doplňkové penzijní spoření 12 000 Kč.

Text

Částka

Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

435 600 Kč

(36 300 Kč x 12 měsíců)

Úhrn povinného pojistného

148 104 Kč

Základ daně

583 704 Kč

Nezdanitelné položky celkem

74 000 Kč

(50 000 Kč + 12 000 Kč + 12 000 Kč)

Zaokrouhlený základ daně (na sta dolů)

509 700 Kč

(583 704 Kč - 74 000 Kč, zaokrouhleno)

Daň z příjmu

76 455 Kč

(509 700 Kč x 15 %)

Sleva na poplatníka

24 840 Kč

Sleva na manželku

24 840 Kč

Daňové zvýhodnění na děti

26 808 Kč

(1 117 Kč x 24 měsíců)

Daňová povinnost

- 33 Kč

(76 840 Kč - 24 840 Kč - 24 840 Kč - 26 808 Kč)

vlastní výpočet autora

Stejně jako ve druhém příkladě nevznikne zaměstnanci nárok na daňový bonus ve výši 33 Kč, protože není vyšší než 100 Kč. Přestože má v našem třetím ukázkovém případě zaměstnanec nadprůměrnou měsíční hrubou mzdu ve výši 36 300 Kč, tak neplatí na dani z příjmu fyzických osob nic. Uplatnil totiž slevu na poplatníka, manželku, daňové zvýhodnění na dvě děti a nezdanitelné položky (odpočet úroků, životního pojištění a doplňkového penzijního spoření).

I zaměstnanci s vyšší mzdou nemusí nic platit na dani z příjmu fyzických osob

Na názorných příkladech jsem si ukázali, že i zaměstnanci s vyšší mzdou nemusí nic platit na dani z příjmu fyzických osob. Limity jsou ovšem individuální, záleží na konkrétním využití daňových slev, daňového zvýhodnění a nezdanitelných položek. V praxi tak nemusí zaměstnanci platit daň z příjmu i při vyšších mzdách než jsme si ukázali na názorných příkladech.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.