Sněmovna přerušila debatu o návrhu finanční ústavy

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) zdůraznil, že je ochoten s opozicí o finanční ústavě debatovat. Řekl taky, že jeho ambicí je předložit pro příští rok návrh rozpočtu se schodkem 70 miliard korun. Letos stát plánuje hospodařit se stomiliardovým deficitem. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 78 miliard korun proti plánovaným 112 miliardám.

Ústavní norma předpokládá taky zřízení tříčlenné Národní rozpočtové rady, která by sledovala vývoj hospodaření veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotila by je. Podrobnosti potom stanoví prováděcí zákon. Pod normy by spadalo i hospodaření krajů a obcí.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil předlohu ve srovnání s návrhy z minulosti za vykastrované a za ústavní zákon o rozpočtové neodpovědnosti. Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury jde o prázdný dokument.

Klub TOP 09 a Starostů by podle jeho šéfa Kalouska normy podpořil, pokud by se vláda zavázala ke snižování strukturálního deficitu o půl procenta ročně. \"Jinak nemůže počítat s podporou Potěmkinových vesnic,\" řekl. Podle Stanjury není ve finanční ústavě nic kromě obecných formulací. Občanští demokraté by zajistili vládě 16 hlasů, pokud by se finanční ústava vrátila do podoby, jež ministerstvo financí původně dalo do připomínkového řízení. Občanští demokraté chtějí předkládat pozměňovací návrhy. Oba pravicové opoziční kluby by byly pro více pásem zadlužení s postupnými kroky dluhové brzdy.

Debatu o předlohách očekává i předseda Úsvitu Tomio Okamura. Také tento klub hodlá podle něho uplatnit úpravy.

\"Předkládaný návrh plně odpovídá požadavkům evropského práva a není důvod, aby byly přísnějším,\" řekl předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Cílem sociální demokracie jsou podle něho dlouhodobě udržitelné rozpočty. Votava taky prohlásil, bývalé pravicové vlády zvýšily zadlužení státu na dvojnásobek.

Dřívější návrh z dob pravicové vlády Petra Nečase (ODS) počítal s kroky a opatřeními v několika pásmech již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP. Patřily k nim povinnost předložit vyrovnaný státní rozpočet, snížit platy ústavních činitelů, zastavit růst obejmu peněz na platy úředníků nebo snížit zákonem danou valorizaci důchodů. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 procenta HDP.

Nynější prováděcí předloha předpokládá, že v případě dosažení dluhové hranice 55 procent HDP vláda schválí a předloží Sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Dále vláda dá poslancům návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven a obce a kraje budou muset mít vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. Budou ale existovat i výjimky. Pokud by veřejný dluh přesáhl 60 procent HDP, kabinet by musel navrhnout \"opatření vedoucí ke snížení této výše\".

V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset územní samosprávné celky výši svého dluhu začít snižovat. Pokud ke snižování dluhu obec nebo region nepřistoupí, bude moci ministerstvo financí rozhodnout o pozastavení převodu jejich podílu na výnosu daní.

Ministerstvo navrhuje účinnost předloh od ledna příštího roku. Opatření u zadlužení obcí a krajů v podobě pozastavení převodu podílu na výnosu daní by pak měla fungovat od roku 2018.