Vyústění řeckého dramatu se ani dnes při jednání eurozóny nečeká

18.06.2015 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Lucemburk/Berlín/Atény 18. června (ČTK) - Ani při dnešní schůzce ministrů financí zemí platících eurem, kteří se hlavně zabývají zadluženým Řeckem, se neočekává zásadní zvrat v řecké ekonomické krizi. Pokračuje patová situace, při níž Atény i věřitelské instituce čekají od té druhé strany ústupek při vyjednávání dohody o další úvěrové pomoci Řecku výměnou za hospodářské reformy provázené úsporami.

Plný pochybností k řešení situace kolem Řecka byl šéf euroskupiny, Nizozemec Jeroen Dijsselbloem, který prohlásil, že k úspěšnému řešení jsou nyní potřeba další kroky a návrhy z řecké strany. Řecký ministr financí Janis Varufakis, který už ve středu řekl, že nevěří v žádné vyústění a že rozetnout problém by měli až šéfové států a vlád na summitu na konci června, dnes podotkl, že cílem jeho vlády zůstává udržení Řecka v eurozóně. Slíbil, že dnes představí náměty směřující tomu, aby euro uspělo ve všech zemích eurozóny.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes ve Spolkovém sněmu prohlásila, že prostor pro dohodu Řecka s jeho mezinárodními věřiteli stále existuje. Podle ní však Atény musejí ukázat, že o dohodu mají zájem, a musí naplnit své závazky z únorové dohody o prodloužení úvěrové pomoci.

Řecký premiér Alexis Tsipras dnes mezitím dorazil do Petrohradu, kde se koná ekonomické fórum a kde v pátek bude s ruským prezidentem Vladimirem Putinem hovořit o řecké účasti na ruském projektu plynovodu Turkish Stream, kterým se Moskva chce přes turecké území dostat k chudému jižnímu křídlu Evropské unie. Náměstek ruského ministra financí Sergej Storčak při této příležitosti řekl, že Rusko nemá zdroje v rozpočtu na to, aby finančně pomohlo Řecku, které prý o peníze Moskvu ani nežádá.

Atény odmítají požadavky věřitelů na reformu penzijního systému vedoucí k úsporám nákladů a požadují další škrty dluhů. Záchranný fond eurozóny ESM ovšem dnes upozornil, že řecký státní dluh je i přes svou zdánlivě vysokou úroveň udržitelný, protože eurozóna už zemi jeho značnou část odpustila a Atény jí nemusí osm let splácet úroky ani jistinu.

Řecko má koncem června splatit 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Šéfka fondu Christine Lagardeová varovala, že pokud Řecko peníze nepošle, bude to znamenat jeho \"default\", tedy stav, kdy neuhradilo splatný dluh. Žádná dodatečná lhůta ani jiná možnost odkladu prý neexistuje.

Podle českých analytiků státní bankrot Řecka neznamená nutně opuštění eurozóny a zavedení vlastní měny. Odborníci varovali, že po vyhlášení bankrotu může dojít k masivnímu vybírání peněz z řeckých bank, což by následně mohlo vést k odchodu země z eurozóny. Případná bankovní krize by způsobila ochromení platebního styku. Turisté by si proto měli na cestu do Řecka vzít eura v podobě bankovek, neboť s platebními kartami by mohly být problémy.

Z řeckých bank dnes probleskly informace, že tempo odlivu vkladů v těchto finančních domech se dál zrychluje a je nyní trojnásobné proti minulému týdnu. Za poslední tři dny si klienti bank z řad domácností a firem vybrali zhruba dvě miliardy eur (54,5 miliardy Kč), což je asi 1,5 procenta jejich celkového objemu z konce dubna.

Řecko odmítá podmínky, které jeho věřitelé, tedy MMF, Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise, požadují jako základ pro uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dříve dohodnutého záchranného programu. Bez těchto peněz Řecku hrozí, že po konci programu, tedy už od 1. července, bude v platební neschopnosti. A věřitelé zase nesouhlasí s protinávrhem řecké strany.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK