Experti: Úspory domácností ve světě klesají

Podle posledních údajů Američané v dubnu utratili téměř každý dolar, který vydělali. Míra úspor domácností, počítaná z toho, co zbude ze zdaněných příjmů po odečtení všech výdajů, zde klesla na pouhá 0,4 procenta, nejníže od října 2001.

Ekonomové před trendem poklesu úspor varovali zejména v 90. letech, nyní však jsou s tím smířenější, přestože pokles pokračuje. Například jeden z guvernérů Federálního rezervního systému USA Ben Bernanke zastává názor, že úspor ve světě je nyní přebytek, což dosvědčují nynější nízké dlouhodobé úrokové sazby.

Jako zčásti statistický problém vidí otázku nízké míry úspor například Leonard Nakamura z Federální rezervní banky ve Filadelfii. Ten říká, že údaje o příjmech nezahrnují kapitálové zisky z vlastnictví akcií a nemovitostí. Přitom tyto zisky tvoří značnou část bohatství Američanů.

Ekonom říká, že v moderní ekonomice se investice, na něž se úspory používají, přesouvají od hmotného majetku do takzvaných nehmotných aktiv - u firem do vývoje, budování značky nebo know- how a u jednotlivců například do vzdělání. Tato změna je projevem toho, že moderní ekonomika se přesouvá od výroby ke službám a k využívání znalostí, a statistika to neumí zachytit.

"Přesunujeme se od investic do hmotného majetku k nehmotným aktivům. To znamená, že naše měření firemních zisků a úspor odpovídá skutečnosti stále méně," řekl Nakamura agentuře Reuters.

Ale i bez úprav definice úspor je zřejmě spoření v USA vyšší, než jak se jeví. Pravidelné revize národních účtů totiž přinášejí rozsáhlé opravy měr úspor směrem vzhůru. Je to hlavně proto, že daňoví poplatníci mají tendenci udávat nižší než skutečné příjmy. Údaje za léta 1965 až 1999 byly opraveny nahoru v průměru o 2,8 procentního bodu.

Naopak v Německu i jinde v kontinentální Evropě v posledních letech míra úspor roste, což však je pro ekonomiku eurozóny jedním ze zdrojů neschopnosti oživit ze stagnace. Úspory v Německu se loni dostaly k 11 procentům, jeden procentní bod nad rok 2000.

Německý růst spořivosti ekonomové dávají do souvislosti se špatnou hospodářskou situací země a strachem lidí o pracovní místa. Přílišnou spořivost Němců tento měsíc kritizoval rakouský kancléř Wolgang Schüssel, který to označil za projev paniky a brzdu celé eurozóny.

The Economist připomíná, že nezáleží ani tolik na míře úspor domácností, jako na celkových národních úsporách. Ty vytváří především stát politikou veřejných financí. Pro USA je tak nebezpečné to, že zároveň s poklesem úspor domácností klesly kvůli rozpočtovým deficitům i veřejné úspory. Opět opačným případem je Německo, kde někteří ekonomové doporučují vládě vyrovnat růst úspor dalším uvolněním rozpočtu.

List Financial Times dává k dobru vtip, který koluje ve Frankfurtu: Kdyby se americké domácnosti přestěhovaly do Evropy, zažil by kontinent díky prudkému růstu výdajů hospodářský boom. Kdyby však do USA přišli hromadně žít Němci, byli by zděšeni, že nemají žádní úspory, neodvážili by se nic kupovat a ekonomiku by zastavili.

Čistá míra úspor byla v USA na počátku 90. let kolem osmi procent, v Německu 13 procent a v nynějších zemích eurozóny a v Japonsku kolem 14 procent. Tento poměr od té doby vesměs klesal, takže loni byl v USA pod jedním procentem, v eurozóně kolem deseti procent a v Japonsku asi pět procent, uvádějí údaje OECD.

Pokles spořivosti je za posledních deset let zřetelný i v České republice. Hrubé úspory domácností v poměru k disponibilnímu příjmu byly podle údajů ČSÚ v polovině 90. let na 14 procentech, na konci 90. let sestoupily na deset procent a loni byly necelých osm procent.