NKÚ: Ke krachu kampeliček přispěly i nedokonalé zákony

"Postupnými novelami zákona a zlepšováním činnosti úřadu se sice dohled nad družstevními záložnami zpřísňoval, počáteční nedostatky v právní úpravě a v kontrole družstevních záložen však přispěly ke krizi v tomto sektoru," uvedl NKÚ. Nedostatky se nejvíce projevily v letech 2000 a 2001, kdy ze 134 existujících kampeliček byla téměř polovina v nucené správě, konkurzu nebo likvidaci. Krize vedla i k nárůstu nároků na výplatu náhrad za pojištěné vklady ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen.

NKÚ navíc odhalil nesrovnalosti v hospodaření Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Rozpočty úřadu nebyly shodné a úřad na straně příjmů a výdajů vykazoval položky, které nelze do rozpočtu zahrnovat. Do rozpočtů navíc nebyly zahrnuty všechny přijaté takzvané návratné finanční výpomoci, které úřad dostával ze státního rozpočtu, ani jejich splátky. "Z takto sestavovaných rozpočtů a vykazované skutečnosti nelze získat objektivní přehled o hospodaření úřadu," uvedl NKÚ.

Podle kontrolního úřadu pohledávky státu za Úřadem pro dohled nad družstevními záložnami dosáhly ke konci loňského roku 113 milionů korun a pohledávky za Zajišťovacím fondem družstevních záložen osmi miliard korun. Zástupci NKÚ se však domnívají, že v současnosti neexistuje naděje na uhrazení pohledávek.

Vlna pádů kampeliček přišla na podzim 1999, v polovině roku 2001 se první klienti zkrachovalých záložen dočkali náhrady části uložených vkladů. V posledních třech letech se podařilo sektor stabilizovat, což dokládá růst vkladů o 25 procent ročně. Mnozí členové zkrachovalých kampeliček opět uložili peníze do některé existující družstevní záložny.

Podle údajů ke konci loňského září mělo téměř 19.000 členů v kampeličkách uloženo více než 1,5 miliardy korun. Dvacet největších kampeliček přitom disponuje 92 procenty objemu celkových vkladů a počtu členů.