ČSÚ: Desetina domácností musí měsíčně vystačit s 4730 Kč na osobu

Přes polovinu příjmů získávají nejchudší domácnosti ze zaměstnání. Ostatní prostředky pocházejí ze sociálních dávek nebo podnikání. Výdaje se poměrně rovnoměrně dělí mezi potraviny a nápoje, průmyslové zboží i služby.

Ze statistik ČSÚ rovněž vyplývá, že domácnosti s hrubým příjmem na osobu kolem 8200 Kč (tedy 1000 Kč nad minimální mzdou) nejsou motivovány k tomu, aby si zlepšily svoji sociální situaci, upozornila Helena Horská z Raiffeisenbank. "Než aby si jako jiné příjmové skupiny přilepšily drobnou podnikatelkou činností, nechávají se živit státem," uvedla s tím, že sociální dávky od státu se na jejich příjmech podílejí 41 procenty.

Naopak rodiny, které propadly sociální sítí do zcela nejchudší skupiny obyvatel, dostávají od státu jen pětinu prostředků, které mají na živobytí. Přitom právě na tyto nejchudší rodiny připadá nejvíce dětí. "Tato statistika je dalším důkazem neefektivnosti a nespravedlnosti zabudované v našem stávajícím sociálním systému. Pro samou štědrost a podvody nezbývá na ty, co tuto pomoc opravdu potřebují a zaslouží si ji," řekla Horská.

U nejbohatších domácností tvoří příjmy ze zaměstnání drtivou většinu příjmů. Výdaje na potraviny jsou proti chudým lidem dvojnásobné, za průmyslové zboží utrácejí bohatí čtyřikrát více a za služby třikrát více než chudí.

Rozevírání nůžek mezi příjmy českých domácností je podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka logickým a očekávaným důsledkem transformace české ekonomiky. "Ve srovnání se západní Evropou i okolními státy však ČR stále patří mezi nejvíce rovnostářské země," řekl.

Situace je prý v ČR v tomto ohledu podobná jako ve Skandinávii. Výhodou podobných příjmů je podle Marka absence skutečné chudoby a sociální smír ve společnosti, nevýhodou naopak neochota k vyšší ekonomické aktivitě a sklon lidí k daňovým únikům.