Spotřeba drůbežího v Česku roste, stále víc se na ní podílí dovoz

Důvodem růstu spotřeby drůbežího v minulých letech byly jednak příznivé ceny proti ostatním druhům masa, rozšíření více zpracovaných výrobků na tuzemském trhu, snadná a rychlá kuchyňská úprava a v 90. letech také zdravotní osvěta. Podle statistiky nyní každý Čech sní v průměru kolem 80 kilogramů masa ročně. Z toho zhruba polovinu tvoří vepřové, následuje s 25 kilogramy drůbeží a zhruba 11 kilogramů představuje hovězí, které naopak zaznamenalo od roku 1989 výrazný ústup z českých jídelníčků.

Spotřebu drůbežího masa by mohly nepříznivě poznamenat rostoucí obavy lidí z ptačí chřipky. Zpracovatelé drůbeže ale ubezpečují, že při konzumaci tohoto masa nákaza nehrozí. "Je vědecky prokázáno, že nemůže dojít k přenosu ptačí chřipky na člověka z masa, vajec nebo z drůbežích výrobků. Lidé se mohou infikovat pouze pokud jsou v přímém kontaktu s nemocnou drůbeží," řekla Jana Kindlová ze společnosti Agropol Group, která patří mezi největší zpracovatele drůbežího masa v ČR.

Ptačí chřipka podle obchodníků poptávku po drůbežím mase zatím nesnížila. "Naši zákazníci mají o maso i produkty z drůbeže stále velmi vysoký zájem," řekla dnes ČTK mluvčí společnosti Tesco Stores ČR Jana Matoušková. Dodala, že společnost Tesco kvůli hrozbě ptačí chřipky prověřila všechny dodavatele drůbežího masa. "Ve spolupráci s naší mateřskou společností ve Velké Británii jsme navíc připravili pro naše dodavatele materiály s pravidly, která by měla být při chovu drůbeže dodržována," uvedla Matoušková.

Domácí produkce drůbežího se mezi lety 1998 až 2004 zvýšila téměř o 30 procent na 310.000 tun živé hmotnosti. Spotřeba se ve stejném období zvedla o 42 procent na zhruba 350.000 tun a stále víc se na ní podílí drůbeží ze zahraničí. Dovoz loni představoval více než pětinu domácí konzumace, zatímco v roce 1998 to bylo asi 6,5 procenta. Česko v roce 2004 importovalo 72.000 tun drůbežího, což byl meziroční nárůst o dvě třetiny, proti konci devadesátých let přibližně čtyřnásobek.

Podle expertů je za růstem importu především nízká cena drůbeže ze zahraničí. Dodávky pochází asi ze 30 procent z rozvojových zemí, stejným dílem se podílí nové členské země EU a čtvrtina je ze staré evropské patnáctky. Zvyšuje se i vývoz drůbežího, za dovozem ale výrazně zaostává. Loni představoval zhruba 33.000 tun.