Zatímco v roce 1994 pracovalo v ČR 91.000 lidí ze zahraničí, loni jich bylo 173.000. Před deseti lety představovali cizinci necelá dvě procenta pracovní síly, loni jejich podíl překročil tři procenta. Zaměstnáno bylo 108.000 lidí a 65.000 podnikalo.
Polovinu zahraničních pracovníků tvoří občané EU. Největším zdrojem pracovní síly je Slovensko. Práce v ČR zajímá podle výzkumu i Poláky. Občané ekonomicky silnějších zemí unie výdělek v Česku příliš neláká, častěji v ČR působí jen Němci.
Další třetina zahraničních pracovníků pochází z evropských států mimo EU. Nejpočetnější jsou Ukrajinci. Šestnáct procent pracujících cizinců přišlo z Asie, nejčastěji z Vietnamu.
Na Mladoboleslavsku cizinci koncem loňského roku tvořili 11 procent všech pracovníků, v Praze to bylo 8,3 procenta. Nejnižší podíl na pracovní síle měli na Bruntálsku a Opavsku, pohyboval se kolem půl procenta.
V posledním desetiletí rychleji přibývalo cizinců s živnostenským oprávněním. Pracovní povolení se totiž váže jen na určité místo, podnikání je pružnější. Mezi Slováky je ale jen málo lidí s živnostenským oprávněním. Spíše se nechávají zaměstnat. Podobně je to i u dalších občanů EU. Důvodem je podle výzkumu skutečnost, že mohou práci získat bez omezení.
Lidé ze starých členských zemí EU nemívali ale problém s obdržením pracovního povolení ani před vstupem ČR do unie. Většinou totiž nastupovali na místa, která vyžadovala vysokou kvalifikaci. Výzkum ale uvádí, že cizinci z nečlenských států a například mimoevropských zemí mají potíže získat i vysoce kvalifikovanou práci. Lidé z bývalých socialistických států a dalších zemí pak dostávají méně placené a neodbornější práce.
Nelegálně cizinci v ČR pracují tam, kde není nutná odbornost. Vykonávají pomocné práce, myjí nádobí, uklízejí nebo působí jako dělníci. Podle odhadů vycházejících z výsledků kontrol mohlo loni v ČR načerno pracovat asi 17.000 cizinců. Skutečný počet ale může být i několikrát vyšší.