Nové země EU mají v současnost exkluzivitu na "značkové" léky vesměs mnohem kratší než deset let. Na úkor patentové ochrany tím podporují výrobu generik, tedy neznačkových léků se stejnými účinky a výrazně nižší cenou. Proti zavedení přísnějšího unijního předpisu protestovali již při jeho schvalování. Protože to však bylo několik týdnů před jejich loňským květnovým přijetím, nemohli hlasování nijak ovlivnit.
Podle European Voice se letos v srpnu na komisi obrátily všechny nové členské státy kromě ČR, Litvy a Estonska s žádostí o nejméně desetileté přechodné období. EK je údajně rychle odbyla, což urazilo Maďarsko, které zopakovalo požadavek řádného jednání. Podle informovaných zdrojů tak EK brzy začne znovu jednat nejen s Maďarskem, ale i Lotyšskem, Maltou či Polskem, ve kterém má roční obchod s generiky hodnotu kolem dvou miliard eur (necelých 60 miliard Kč).
Podle nejmenovaného lotyšského úředníka argumentují nováčci především nepříznivými dopady desetileté patentové ochrany léků na jejich farmaceutický průmysl, který je z podstatné části tvořen právě výrobci generik, ale rovněž i na jejich zdravotnické rozpočty, které by doplatily na proplácení dražších léků.
Týdeník připomněl studii z dubna letošního roku, podle které stojí v České republice průměrné generikum 2,75 eura (asi 80 Kč), zatímco průměrná cena značkového léku se stejnými účinky je 9,10 eura (asi 267 Kč). Evropská asociace generik již varovala, že lidé v zemích střední a východní Evropy nemají na exkluzivní léky dostatečné příjmy, a obvinila komisi, že to nevzala v úvahu.
Naopak výrobci patentových léků desetiletou exkluzivitu podporují. "Pevně doufáme, že komise přesvědčí maďarskou vládu, že nová legislativa je dobrá pro Maďarsko i celou EU," uvedla Krisztina Szekelyová z Asociace inovativních farmaceutických výrobců.
Komise podle týdeníku již nechala zhotovit studii o dopadech desetileté ochrany patentových léků v nových členských zemích a chystá se ji v příštích dnech vydat.