Ministerstvo vyřazení nabídky Autostrade, která byla druhá nejnižší, odůvodnilo tím, že firma nesplnila dva formální požadavky. Chyběly certifikáty bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí a výpisy z rejstříku trestů u dvou členů správní rady společnosti. Autostrade ale již v polovině listopadu na tiskové konferenci uvedla, že chybějící doklad o systému řízení bezpečnosti práce a životního prostředí podle jejího názoru nemůže být důvodem pro vyloučení ze soutěže. Požadované certifikáty totiž firma nahradila ekvivalentními doklady.
Například požadavek doložit systém řízení podniku z hlediska ochrany životního prostředí je pro Autostrade nesplnitelný. Generální ředitel firmy Giovanni Castelluci již uvedl, že by Autostrade během dvou měsíců výběrového řízení požadovaný certifikát nedokázala získat. Proces jeho vydání u tak velké firmy totiž trvá mnohem déle. Navíc bezpečnost práce je v Itálii regulována přísněji, než požadují mezinárodní certifikace.
Autostrade také napadla vítěznou nabídku Kapsche, který podle ní není schopen prokázat zkušenosti s budováním mýtného systému. V případě Rakouska, které bylo hlavním referenčním projektem Kapsche, byl podle Castelluciho systém mýtného až donedávna provozován společností Europpass, kterou založila a řídila právě Autostrade. Kapsch vykonává pouze technickou správu transakcí. Obchodní ředitel Kapsche Karel Černý ale řekl, že společnost podle jeho názoru splnila všechny požadavky přesně podle zadávací dokumentace tendru.
Tím, že MD vybralo dražší nabídku Kapsche, dalo podle De Lorenza najevo, že upřednostňuje kritérium dodržování nepodstatných formalit před hlediskem ekonomické výhodnosti nabízených řešení. "Tento formalismus v podání MD přijde daňové poplatníky na 4,5 miliardy korun, o které je nabídka Kapsche dražší než Autostrade," sdělil. Postup výběru dodavatele mýtného by tak podle něho mohl naplňovat prvky zakázané veřejné podpory.