Předsedkyní výkonného výboru PF by se mohla stát Jiřina Böhmová

03.01.2006 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


PRAHA 3. ledna (ČTK) - Novou předsedkyní výkonného výboru Pozemkového fondu by se mohla stát Jiřina Böhmová, která pracuje jako zástupkyně ředitele majetkoprávního odboru ministerstva financí. Ve hře je několik jmen, ale Böhmová je podle informací ČTK vážnou kandidátkou, což potvrdilo i ministerstvo zemědělství. Ministr Jan Mládek by uvítal, kdyby prezidium fondu schválilo nového šéfa výboru příští týden.

Böhmová dnes na dotaz ČTK potvrdila, že jí byla funkce nabídnuta, zatím je ale podle ní věc v jednání. Ke konci prosince na post šéfa výboru rezignoval Josef Miškovský. Ministr Mládek již dříve uvedl, že ho chce vyměnit kvůli aféře kolem převodů půdy z PF spekulantům.

Miškovský rezignaci, kterou oznámil 19. prosince, zdůvodnil tím, že necítí Mládkovu podporu. Důvodem odchodu podle něj nebylo to, že by se cítil viníkem tzv. mimořádného režimu, v rámci nějž překupníci od fondu získali lukrativní půdu, na níž mohou vydělat miliardy korun. Miškovský řekl, že byl proti tomuto režimu od samého počátku.

Skandál s převody půdy stál do rezignace Miškovského místo pět z deseti členů výkonného výboru, vyměněno bylo také prezidium PF. Především kvůli této aféře odešel z funkce ministra zemědělství Petr Zgarba. V kauze již padlo několik trestních oznámení a výkonný výbor se obrátil na policii a Obvodní státní zastupitelství s podněty k prošetření. Všechny smlouvy z mimořádného režimu byly zažalovány.

Režim přijalo loni v červnu kvůli blížícímu se termínu tzv. restituční tečky prezidium fondu, který spravuje státní zemědělské nemovitosti. Rozhodlo, že s ohledem na nedostatek pozemků ve velkých městech má být všem držitelům restitučních nároků, kteří se soudně domáhají určitého pozemku, žalovaný pozemek převeden. Zájemci si tak mohli ukázat žalobou na půdu, kterou chtějí.

Režim byl po měsíci zrušen, mezitím ale bylo vydáno asi 600 hektarů vesměs lukrativních pozemků v Praze i na dalších místech v ČR. Standardně Pozemkový fond nabízel restituentům náhradní pozemky formou veřejných nabídek.

Fond evidoval od počátku své činnosti nevypořádané restituční nároky za 7,3 miliardy korun. Z toho bylo vypořádáno 5,5 miliardy korun a zbývá vyřešit nároky zhruba za 1,8 miliardy. Tzv. restituční tečku, která se datovala k 31. prosinci loňského roku, zrušil pro přímé restituenty a jejich dědice Ústavní soud. Tyto osoby tak mohou nadále dostávat náhradní pozemky za půdu, o kterou přišli za minulého režimu. Ostatní držitelé nároků, kteří je například koupili, dostanou jen finanční náhradu.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK