Senát přitakal zjednodušení stavebního řízení, zákon ale vrátil

Do sněmovny předlohu Senát vrátil například s opravou formulace, podle které by mohli být jednotlivci pokutovaní až půl milionem korun, zatímco za stejný prohřešek by firmě hrozila pokuta menší. Senát sankci vyměřil pro obě skupiny stejně ve výši 200.000 korun. Omezil také působnost nově zaváděné funkce zástupce veřejnosti a povinnost obcí založit radu pro udržitelný rozvoj.

Možnost vyvlastnění Senát omezil pouze na případ výstavby dopravní a technické infrastruktury, sněmovní verze operovala s širším pojmem veřejně prospěšná stavba. Ta měla podle ministra Radko Martínka (ČSSD) zahrnovat ještě stavby pro školské, sociální a zdravotnické potřeby.

Členové horní komory měli před projednáváním ve výborech k normě stovky pozměňovacích návrhů. Senátorka ODS Alena Venhodová dokonce navrhla v rozpravě normu zamítnout, protože do ní nebylo ve sněmovně promítnuto na 500 pozměňovacích návrhů. Pro zamítnutí však hlasovali jen čtyři senátoři. Nakonec k hlasování předložily výbory dva tucty většinou legislativně-technických změn.

Hlavním cílem zákona, který má nahradit normu z poloviny 60. let, je zredukovat administrativu. Zákon počítá například s tím, že rodinné domky do 150 metrů čtverečních a tří nadzemních podlaží bude moct stavebník stavět jen na základě ohlášení. Odpadnou také kolaudační řízení v současné podobě. O to přísnější a častější by měly být podle ministra Martínka ale průběžné kontroly na stavbách, a to i po jejich dokončení.

Kabinet si od předlohy slibuje, že podpoří rozvoj regionů i výstavbu bytů. Stavebníci tvrdí, že předkládaný návrh zákona je vůči platnému právnímu stavu revoluční. V současné době trvá příprava stavby včetně povolení mnohdy déle než samotná realizace. Za hlavní přínos nového zákona považují stavebníci snížení administrativy, která zjednoduší přípravu a provedení staveb.

Novela by měla také výrazně omezit administrativu spojenou s přípravou velkých staveb. Například stavba tunelu Mrázovka v Praze se kvůli řadě odvolání zdržela o tři roky. Nový zákon by měl podobné problémy odstranit.

Zákon má úřadům umožnit kontroly na stavbách i po jejich dokončení. Nutnost tohoto opatření podle Martínka potvrdily pády střech pod tíhou sněhu v posledních dnech. "Ukázalo se, že nemáme právní nástroj pro kontrolu staveb, to se ale změní," uvedl.

Norma mění také proces územního plánování, zahrnuje například možnost takzvaného územního konsenzu, který by umožnil zrychlit změny v plánu při souhlasu všech stran.