Firmy loni vydaly na zajištění proti nepřízni počasí 36 mld. USD

"Komerční sektor si začíná uvědomovat, že finanční ztráty už není možné svádět na nepřízeň počasí," sdělil Agbeli Ameko, který je partnerem investiční společnosti First Enercast Financial. Prozatím stojí za obrovským růstem prodeje těchto kontraktů velké fondy, které se tak zajišťují proti nadměrnému riziku.

CME je největší burzou finančních derivátů na světě, ale ještě před pár lety se na ní uzavíraly převážně jen kontrakty na nákup zemědělských komodit. Zajistit se proti nepříznivému počasí je možné od roku 1999 a největší zájem o tyto produkty mají zatím firmy z odvětví energetiky, pojišťovny a fondy.

Objem zobchodovaných kontraktů tohoto druhu loni vzrostl asi o 600 procent a explozivní růst se předpokládá také v letošním roce. Zájem totiž začínají stále častěji projevovat i zemědělské podniky, maloobchodní firmy a zpracovatelé.

Zatím ale růst zajišťují hlavně fondy, a z nich především ty, které hodně spekulují s komoditami, hlavně s ropou a zemědělskou produkcí. Pokud například očekávají vysokou sklizeň pšenice, ale mají obavy, že úrodu sníží špatné počasí, nakoupí si odpovídající termínové kontrakty k zajištění.

Jestliže obchodník očekává vysokou úrodu některé komodity, předpokládá také, že díky vysoké sklizni bude cena komodity velmi nízká. V případě nepříznivého počasí se ale může stát, že sklizeň bude nižší a cena vzroste. Pokud obchodníkovi vzniknou v důsledku tohoto vývoje ztráty, může si je kompenzovat ziskem dosaženým ze zajištění proti nepřízni počasí.

"Na trhu s počasím je vidět obrovský růst, který táhnou fondy obchodující s mnoha komoditami zároveň," upozorňuje Ameko z First Enercast Financial. Jeho kolegové dodávají, že za růstem aktivity stojí jednak vyšší počet fondů, jednak to, že obchodníci se často věnují celému komplexu komodit, nikoli jen jedné nebo dvěma, jako v dřívějších dobách. Proto je třeba mít adekvátní zajištění proti nepřízni počasí.

Obchody na trhu s počasím ale podporuje i sama CME. Nedávno například snížila minimální cenu jednoho kontraktu ze 100 na 20 dolarů za každý stupeň, o který se teplota odkloní od střední hodnoty. Ta byla stanovena na 65 stupňů Fahrenheita (18,33 stupně Celsia). Odklon od střední hodnoty potom rozhoduje o ceně těchto kontraktů a o výši zisku při jejich prodeji.