AK: Zájem o drůbeží klesl kvůli ptačí chřipce o desetinu

Výsledkem podle něj může být výraznější snížení domácí produkce drůbežího, což by znamenalo ztrátu pracovních míst i odbytu krmných směsí. Prohloubily by se tak domácí problémy s přebytky obilí, z nichž se krmivo produkuje.

"Dnešní situace je velice špatná, prodeje významně klesly," uvedl Josef Čtvrtečka, ředitel firmy Otínská krůta, která prodává hlavně jednodenní krůťata pro další výkrm. Řada chovatelů podle něj přestala mláďata odebírat a odbyt je v současnosti meziročně nižší o desítky procent. "Je zaděláno na to, že domácí produkce krůtího klesne za patnáct, dvacet týdnů o 30 až 40 procent," uvedl Čtvrtečka.

Ceny krůtího v některých případech klesly až o 30 procent, doplnil ředitel Zemědělského obchodního družstva Brniště Stanislav Hečlo. Důvodem jsou podle něj hlavně velmi levné dovozy, doplnil šéf podniku, který je jedním z největších producentů krůt v zemi.

Tlak importů za ceny pod výrobními náklady se ale projevuje u veškerého drůbežího sortimentu, podotkl ředitel Agropol Food Martin Vacek. Své přebytky tak řeší producenti ze zemí, kde poptávka kvůli ptačí chřipce propadla podstatně více než v Česku. Dovoz zejména mraženého zboží proudí například z Itálie, či z Polska. Produkce drůbežího dává práci zhruba 30.000 lidí a výraznější propad spotřeby by podle Vacka znamenal ztrátu tisíců pracovních míst.

Chovatelé a zpracovatelé ve snaze udržet odbyt ujišťují o bezpečnosti domácího drůbežího, které je podle nich pod důslednou kontrolou. Řada z nich na obalu zdůrazňuje, že jde o český produkt.

Na pomoc evropskému drůbežářství, které je postiženo odbytovou krizí kvůli ptačí chřipce, hodlá ze svého rozpočtu přispět Evropská unie. Veleba již dříve uvedl, že by pomohlo zejména stažení části produkce z trhu formou intervečního nákupu a zamražení.

Domácí spotřeba drůbežího kolem 25 kilogramů na osobu ročně je nad průměrem Evropské unie. Asi 21 kilogramů připadá na kuřecí, 1,9 kilogramu představuje krůtí a zbytek je kachní a husí maso.