Strojvůdci odmítli zaplatit škody, které měla způsobit stávka

Podle Poláčka navíc Federace strojvůdců vyšla managementu ČD vstříc tím, že přes původně zamýšlenou tříhodinovou stávku se nakonec po jednání s generálním ředitelem ČD Josefem Bazalou rozhodla pouze pro symbolický třicetiminutový protest. Vedení ČD to už v předvečer stávky ocenilo v tiskovém prohlášení, kde uvedlo, že "jako součást uzavřené dohody nebude klást členům Federace strojvůdců překážky, aby v době trvání stávky vyjádřili svůj názor na novelu zákoníku práce a seznámili s ním veřejnost."

Pro Federaci strojvůdců je proto současná situace a požadavek na úhradu údajných škod velkým překvapením, řekl Poláček. "Nezbývá nám ovšem než akceptovat skutečnost, že záležitost může skončit u soudu," dodal. ČD již upozornily, že se na soud obrátí v případě nezaplacení požadované částky.

Požadavek na vymáhání škod může mít podle strojvůdců také politický podtext. Dopis, kterým generální ředitel ČD Bazala vyzval strojvůdce, aby škody zaplatili, je podle Poláčka datován 19. dubna. Federace ho prý však obdržela až týden poté, co bylo poslaneckou sněmovnou již podruhé odhlasováno znění nového zákoníku práce. Proti němu strojvůdci stávkou protestovali. Podle novely by mohl zaměstnavatel uzavřít kolektivní dohodu jen s největší odborovou centrálou v podniku. To by bylo nevýhodné pro malé organizace jako jsou právě strojvůdci.

Půlhodinová stávka strojvůdců v poledne 16. března zastavila 332 vlaků, což bylo podle ČD 78 procent spojů, které měly kolem poledního jet. Protest proti novele zákoníku práce se tak dotkl 4,8 procenta z 6870 souprav, které ČD v průběhu celého dne vypravily. Vlaky nabraly v průměru zpoždění 15 až 20 minut. České dráhy si do nákladů, které chtějí po strojvůdcích uhradit, započítaly například náhradní autobusovou dopravu nebo sankce podle přepravních podmínek, mezi nimiž je 500 Kč za nepovolené zastavení vlaku nebo náhrada 200 až 300 Kč za každou minutu zpoždění. Naopak nezapočítávaly poškození dobrého jména firmy.