BA-CA:Úvěry ve východní Evropě za pět let desetinásobně vzrostly

Nejzřetelnější nárůst úvěrů je vidět v Rumunsku, kde jej má v současnosti 16 procent obyvatel starších 15 let. Před čtyřmi lety to byla jen tři procenta. V Chorvatsku se počet obyvatel se spotřebitelským úvěrem od roku 2001 zdvojnásobil na 22 procent. Podobně v Srbsku a Černé Hoře tento poměr loni stoupl na devět procent ze tří procent v roce 2001 a v Bulharsku na sedm procent z předchozích tří procent.

Současně ale téměř ve všech těchto zemích klesá zájem o spořící produkty. V Chorvatsku se poměr obyvatel se spořícími produkty snížil ze 38 procent před pěti lety na 26 procent loni. Na Slovensku tento poměr klesl na 56 procent z předchozích 67 procent a v Česku na 56 procent ze 62 procent.

Podle odborníka na trhy ve střední a východní Evropě BA-CA Martina Mayra jsou základy těchto trendů jednoduché. Lidé v této oblasti chtějí stejně jako obyvatelé západní Evropy dobře žít, konzumovat a nakupovat. Peníze z mezd tak zůstávají na běžných účtech, místo aby směřovaly na vkladní knížky jako dříve. Když pak peníze na účtu nestačí, použije se na pořízení věcí jako televizor nebo počítač úvěr.

Celkově v regionu roste poptávka po bankovních službách, avšak mezi jednotlivými zeměmi jsou velké rozdíly. Nelépe je na tom Slovinsko, kde má obchodní styk s bankou až 99 procent obyvatel nad 15 let. Na druhé straně v Bosně a Hercegovině tento podíl činí pouze 37 procent. To ukazuje na velký potenciál regionu. Dohromady nemá v zemích střední a východní Evropy bankovní účet 150 milionů lidí. Finančním institucím to nabízí obrovskou příležitost k růstu, napsala agentura APA.

Podle odhadů České spořitelny zažili poskytovatelé spotřebitelských úvěrů v Česku loni rekordní rok. Objem úvěrů v zemi loni vzrostl o 30 procent a přiblížil se 90 miliardám korun. Letos se prý Češi budou zadlužovat mírnějším tempem. Růst by mohl zpomalit na 20 procent a objem spotřebitelských úvěrů překročí 100 miliard korun. Každá čtyřčlenná rodina tak bude průměrně dlužit kolem 40.000 Kč.