Odborník: V ČR letos bude chybět polovina brambor a budou drahé

Meziročně od roku 2005 do letošního roku totiž v Česku poklesla plocha vyhrazená pro pěstování brambor o 6000 tun na 30.000 hektarů, dodal. Ke konzumaci ale zbývá jen 21.000 hektarů, protože sadbové brambory tvoří asi 3700 hektarů a kolem 6000 hektarů jsou průmyslové brambory. "Kdyby to tak šlo dále, tak za pár let by v České republice nebyl trh brambor," varuje Mariánek.

Domácí potřeba brambor podle Mariánka dosahuje 750.000 tun. "Hektarový výnos 31,5 tuny z hektaru u nás nedosahujeme ani v nejlepších letech, když bude letos 18 tun, je problém, že polovina brambor bude letos chybět. Brambory se budou muset dovézt, dovezené brambory jsou pochybné kvality a drahé," uvedl. Podle Mariánka Agrární komora ČR už o problému informovala ministerstvo zemědělství, které se údajně zatím nevyjádřilo. Stanovisko ministerstva ČTK zjišťuje.

Mariánek upozornil, že kvůli jejich nedostatku musejí domácnosti sáhnout hlouběji do kapsy. "V minulosti v této době se kilogram brambor prodával za tři až čtyři koruny, teď je to osm až deset korun. Obávám se, že se dostaneme do situace, že v zimě nebo předjaří budou brambory budou více než pomeranče," dodal. Podle ČSÚ kilogram brambor minulý týden ve srovnání s předchozím v průměru podražil o 5,8 procenta na 11,63 koruny. Ještě kolem loňských Vánoc brambory stály zhruba sedmi korun.

Brambory přestaly být pro české farmáře zajímavé, protože jejich výroba byla ztrátová. Obchodníci za ně podle Mariánka odmítali zaplatit alespoň tolik, kolik stála jejich výroba. "Letos brambory nejsou, tak jsou ochotni zaplatit více, ale není kde brambory vypěstovat. A vrátit se ke zrušené výrobě brambor je velmi složité," dodal. Mariánek tvrdí, že už zažil tlaky na pěstitele, aby začali vyorávat.

Z mapy zemědělců zmizely tradiční bramborové regiony, jako byl například Moravskoslezský kraj. "Jen v okrese Opava bylo v minulosti kolem 3000 hektarů brambor, dnes je to asi desetina, podobné to je na Bruntálsku, Novojičínsku a Frýdecko-Místecku, což jsou okresy, kde se pěstovalo velké množství brambor. Před 15 lety tvořil podíl bývalého Severomoravského kraje kolem 12.000 hektarů, dnes je to ani ne 1000 hektarů. Výnosově se to přitom nepohnulo," dodal Mariánek.

Podle Mariánka se pěstování brambor vzdala také dříve vyhlášená bramborářská oblast Vysočina. "Plochy tam ustupují řepce, protože tato plodina, když se trochu slušně urodí, přináší podle Mariánka zisk, kdežto brambory přinášejí ztrátu, dodal.

Loni se v tuzemsku sklidilo podle Českého statistického úřadu 1,013 milionu tun brambor, meziročně o 17,5 procenta více. V posledních dvou letech plodina zaujímala na polích asi 36.000 hektarů.

S nižší úrodou se smiřuje například soukromý zemědělec Jaromír Kublák, který ve Fryčovicích na Frýdeckomístecku osázel bramborami asi 30 hektarů půdy. "Proti loňsku je méně hlíz, projeví se i pozdní sazba. Ještě před měsícem to vypadalo moc špatně, sucho způsobilo, že byly drobné, ale teď po srpnových deštích už to vypadá trochu líp," dodal.