Nečas v ČT: Schodek rozpočtu zřejmě přesáhne 100 miliard korun

"Návrh bude v první řadě poctivý," uvedl Nečas. V rozpočtu nebudou zahrnuty příjmy z privatizací, jejichž příprava ještě nebyla ani zahájena, dodal. Místopředseda ČSSD a bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka řekl, že z výnosu privatizace bude moci být v příštím roce použita určitá částka z dřívějších let, která dosud nebyla vyčerpána. Podle něho jde minimálně o 18 miliard korun. Samotná privatizace Letiště Praha, o které se v současné době hovoří, potřebuje ještě přípravu a bude trvat asi rok, uvedl Sobotka.

ČSSD je podle Sobotky ochotna jednat s ODS o rozpočtu s deficitem okolo 90 miliard, schodek 150 až 170 miliard pro ni ale přijatelný není. To by mohlo zhoršit rating České republiky, zvýšit inflaci, či zdražit hypotéky, uvedl Sobotka. ČSSD je připravena jednat o jednotlivých výdajích, které jsou nezbytné, které mají například sociální charakter, dodal Sobotka.

Rozpočet se schodkem 88 miliard korun připravený předchozí vládou Sobotka označil za úsporný, podle Nečase je to však druhý nejvyšší deficit v dějinách ČR. Navíc bez započtení příjmů z privatizace přesáhne schodek 100 miliard a půjde o vůbec nejvyšší deficit státního rozpočtu ČR. České ekonomice se přitom v současné době daří, připomněl Nečas.

Prostředky získané z privatizace zbývajícího státního majetku by měly podle Nečase jít do penzijního rezervního fondu. V případě využití těchto prostředků na běžné výdaje, kam podle Nečase patří třeba i opravy silnic, by ČR chyběly peníze k provedení penzijní reformy.

Schodek rozpočtu na letošní rok ve výši 74 miliard možná dodržen nebude, podle Sobotky je to ale především kvůli vyšším platbám zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Odchylka nebude podle bývalého ministra financí velká, měla by být menší než pět miliard korun.

Dalším tématem pořadu bylo i postavení minoritních akcionářů v ČR. Pravidla pro vyvlastnění se nelíbí nejen drobným akcionářům, správní řízení zahájila s Českou republikou i Evropská komise. Ta kritizuje skutečnost, že při odkupu akcií není zaručeno zaplacení spravedlivé ceny, že zásady pro stanovení ceny a podmínky pro výkup nejsou v souladu s evropskými pravidly nebo například není časově omezeno právo pro výkup cenných papírů. Drobní akcionáři kritizují především stanovení ceny akcií, které platí většinoví majitelé firem.

"Za zhruba rok, co nová pravidla platí, vytěsnilo drobné akcionáře již 227 firem a vyplatilo jim 9,2 miliardy korun," uvedl předseda Strany zelených Martin Bursík. Podle dřívějších informací předsedy Ochranného sdružení malých akcionářů Karla Staňka je jejich skutečná hodnota zhruba 35 miliard korun. Minoritní akcionáři mají podle Bursíka velkou šanci vyhrát případné soudní spory.