ČR vydává na politiku zaměstnanosti téměř nejméně peněz v EU

Česko se však nevymyká jen výší celkové podpory. Zatímco ve většině členských států Evropské unie skončí většina peněz přímo u nezaměstnaných, v ČR je tomu jinak. Zhruba polovina prostředků putuje na podporu vytváření nových pracovních míst. Skončí tak většinou u zaměstnavatelů.

Na vzdělávání a rekvalifikace nezaměstnaných přitom míří jen 12,8 procenta celkové dotace. Česko je tak v tomto ohledu třetí od konce pomyslného pořadí. Méně na lepší kvalifikaci nezaměstnaných věnují jen Bulhaři a Rumuni, kteří však ještě nejsou členy Evropské unie. Na vzdělání nezaměstnaných záleží především Britům, kteří na něj vydávají více než 80 procent prostředků určených na politiku zaměstnanosti.

Tento vývoj je podle ekonomů částečně pochopitelný. Nové členské státy evropské unie před mnoha lety stály před restrukturalizací průmyslu a potřebovaly přilákat nové zahraniční investory. Více peněz tak směrovaly na vytváření pracovních míst než na rekvalifikace nezaměstnaných.

Odborníci přesto českou politiku zaměstnanosti často kritizují. V poslední době jim vadí především výdaje na takzvanou pasivní politiku nezaměstnanosti, které za poslední rok stouply o 3,9 procenta. Růst je o to více varující, že počet osob, jež mají nárok na dávky v nezaměstnanosti, klesl zhruba o 5000. Průměrná podpora v nezaměstnanosti nyní roste znatelně rychleji než průměrná mzda, což jen dále rozšiřuje past chudoby vytvářenou daněmi a sociálními dávkami, řekl ČTK před nedávnem David Marek ze společnosti Patria Finance.

Celková částka, která v jednotlivých částech putuje na politiku zaměstnanosti, nemusí nutně znamenat nižší nezaměstnanost. Například Německo, jež vynakládá zhruba 3,5 procenta HDP, má vyšší nezaměstnanost než Česká republika.