Afghánský prezident otevřel továrnu na výrobu limonády Coca-Cola

Výstavba závodu stála zhruba 25 milionů dolarů a podnik zaměstná kolem 350 lidí. Roční produkce by měla činit 15 milionů přepravek o 24 lahvích. "Znamená to další krok vpřed pro hospodářský růst, soběstačnost a lepší životní podmínky v Afghánistánu," poznamenal Karzáí při otevření závodu na východě Kábulu.

Prezident doufá, že nová továrna na colu poslouží jako katalyzátor pro další soukromé investice. Afghánistán se od pádu někdejšího vládního hnutí Taliban před pěti lety zatím hospodářsky nevzpamatoval a musí se nadále spoléhat na zahraniční pomoc.

Předchozí závod, který byl zničen za občanské války, stál v západní části metropole. Jen v Kábulu za občanské války zahynulo zhruba 50.000 lidí. Nový závod, který byl dnes otevřen, má proti tomu původnímu větší kapacitu, píše agentura AP.

Karzáí a jeho prozápadně orientovaná vláda se snaží obnovit hospodářský růst země, kterou už léta ohrožuje obchod s narkotiky. Za obchod drog různé skupiny v Afghánistánu v úhrnu inkasují kolem tří miliard dolarů ročně. Do Afghánistánu ale zahraniční investoři nespěchají, jednak proto, že země patří mezi pět nejchudších na světě, jednak proto, že od roku 2001 výrazně vzrostlo násilí.

Nový závod bude licenčně provozovat Habib Gulzar, který je jedním z nejbohatších lidí v Afghánistánu. Zpočátku bude vyrábět limonády Coca-Cola, Fanta a Sprite. Zakrátko by měl ale sortiment rozšířit o balenou vodu. Během pětileté vlády Talibanu se v Afghánistánu Coca-Cola nedala koupit, k dostání byly pouze její padělky.

Coca-Cola uvedla, že Afghánistán byl v její globální strategii chybějícím bodem. Země ale nemá funkční ekonomiku a utrácet si tam může dovolit jen pár lidí. Většinou je to dobře placený personál OSN, zahraniční vojáci nebo pracovníci humanitárních misí. Průměrný plat v Afghánistánu činí zhruba 200 dolarů ročně (asi 4500 Kč). Malá láhev coly se v obchodech bude prodávat za 20 centů (4,50 Kč).

"Pro další rozvoj ekonomiky se nic moc neudělalo. Investice úplně chybí," řekl nedávno agentuře Reuters akademik, spisovatel a bývalý člen vládního kabinetu Hamidulláh Tarzi. "Žijeme v tak trochu umělé ekonomice. Je to naprostá faleš, protože zde není žádná výroba a nic, co byste mohl nazvat investicemi," řekl.

Každý podnik, který zvažuje vstup do Afghánistánu, musí navíc počítat i s velkými výdaji na bezpečnost. Podle neoficiálních odhadů se na bezpečnost v Afghánistánu vynakládají desetkrát vyšší částky než na vývoj.