Na trhu práce ubývá dle studie lidí se základním vzděláním

Počet pracujících pouze se základním vzděláním se od roku 1993 snižuje. Tehdy bylo pracujících ve věku 60 až 64 let se základním vzděláním přes 35 procent, loni to byla již pouze pětina. Souběžně s tím se zvýšil počet vysokoškoláků ve věku od 25 do 29 let na 15,4 procenta z 11,7 procenta v roce 1993.

Trh práce rovněž poznamenává to, že více studují ženy než muži. Z toho vyplývá i větší zaměření vysokoškoláků na studium společenských věd, spíše než na technické a zemědělské obory.

Počet pracujících vysokoškoláků za posledních 12 let vzrostl o 179.000 a maturantů o 290.000 lidí. Naopak poklesl počet pracujících se základním vzděláním o 381.000 a středoškoláků bez maturity o 197.000.

Velkým problémem České republiky je podle studie dlouhodobá nezaměstnanost. "Obecně platí, že dva z pěti uchazečů o zaměstnání čekali na novou práci více než rok, což je velice demotivující," uvádí studie. V nejvíce postižených regionech, kterými je Ústecko a Ostravsko, pak dlouhodobě nezaměstnaní tvoří polovinu všech uchazečů o práci.

Loni nezaměstnanost v ČR činila 7,9 procenta. Vrcholu dosáhla v letech 1999 a 2000, kdy byla 8,7 procenta, respektive 8,8 procenta.

Do budoucna se podle předsedy ČSÚ Jana Fischera bude muset tuzemská ekonomika vypořádat s růstem počtu důchodců. Od roku 1993 se sice jejich počet na 100 pracujících téměř nezměnil a činí 20. "V roce 2050 by ovšem již mělo být 56 důchodců na 100 pracujících," upozornil Fischer s tím, že tak nastanou dramatické změny v populaci a na trhu práce.