IEA podpořila budování jaderných elektráren

IEA předpověděla, že beze změny strategie by se spotřeba fosilních paliv, doprovázená emisemi skleníkových plynů, zvýšila do roku 2030 o téměř 40 procent na 116 milionů barelů denně. To odběratele ještě více uváže do závislosti na ropě ze zemí OPEC, protože jiným producentům budou rezervy docházet, uvedla IEA.

Investice do jádra spolu s úsporami energie by podle IEA mohly snížit spotřebu fosilních paliv do roku 2030 o deset procent, což představuje tolik, kolik dnes spotřebovává Čína. Emise skleníkových plynů by se díky tomu zmenšily o 16 procent. V současnosti se jádro podílí na světové produkci elektřiny asi 15 procenty, zatímco zdaleka největší podíl na ní má uhlí a zemní plyn, jejichž spalování uvolňuje velká množství oxidu uhličitého.

"Ekonomické aspekty se změnily ve prospěch jaderné energie," řekl na tiskové konferenci v Paříži ředitel IEA Claude Mandil. "Jaderná energie nabízí značné výhody z hlediska omezení emisí skleníkových plynů i z hlediska energetické bezpečnosti," dodal.

IEA takto důrazně podpořila jadernou energii vůbec poprvé. Agentura byla založena průmyslovými zeměmi po arabském ropném embargu v první polovině 70. let jako orgán pro monitorování ropného trhu a poradenství. V letošní zprávě mimořádně věnovala jaderné energetice celou jednu kapitolu.

Jaderná energie je nyní kvůli obavám z oteplování na vzestupu, i když obavy ohledně bezpečnosti u ní přetrvávají. Dokonce ještě nedávno silně protijaderné Německo dalo nyní najevo, že by mohlo přehodnotit plány postupného vyřazování jaderných elektráren z provozu. "Některé země, které říkaly, že jádro u nich nebude, nyní o jaderné energii opět mluví," konstatoval Mandil podle agentury Reuters.

Ropa bude podle výhledu EA v příštím desetiletí stále dražší, protože investice do nové těžby jsou proti růstu poptávky příliš pomalé. V roce 2030 by nominální cena mohla činit asi 97 dolarů proti nynějším 50-60 dolarům a při nedostatku investic by se mohla dostat až na 130 dolarů.

IEA vypočítala potřebu investic do ropných polí a rafinerií do roku 2030 na 4,3 bilionu dolarů, tedy asi 164 miliard ročně. To je výrazně nad skutečnými investicemi kolem 100 miliard USD ročně v první polovině tohoto desetiletí. Jedním z faktorů, které omezují investice, je podle IEA takzvaný surovinový nacionalismus, tedy snaha zemí jako Venezuela, Bolívie nebo Rusko omezit v těžbě soukromý sektor a získat nad ní kontrolu s vyššími příjmy pro stát. To však v dlouhodobém horizontu vede k propadu investic a naopak k poklesu státních příjmů.