Gruzie odmítla návrhy Gazpromu, hrozí jí zastavení dodávek plynu

08.11.2006 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Tbilisi 8. listopadu (ČTK) - Gruzie dnes odmítla i kompromisní verzi návrhu ruského plynárenského monopolu Gazprom na smlouvu o dodávkách zemního plynu pro příští rok. Zakavkazské republice tak hrozí, že buď bude platit za plyn z Ruska dvojnásobnou cenu, nebo jí Gazprom dodávky zastaví. Spor o plyn znamená další zostření politického napětí mezi Moskvou a Tbilisi, které se vyhrotilo v posledních týdnech.

Gazprom původně požadoval, aby chudá Gruzie platila od ledna za plyn 230 dolarů za 1000 metrů krychlových místo dosavadních 110 dolarů, tedy stejně jako bohaté země západní Evropy. Pohrozil, že bez nové dohody dodávky do země odpojí. Nakonec Rusové přišli s novou nabídkou, kdy by se cenový růst zmírnil, avšak Tbilisi by předalo kontrolu nad svou distribuční sítí ruské firmě.

Tbilisi požadavky Moskvy považuje za politicky motivované a gruzínský premiér Zurab Nogaideli novou nabídku Gazpromu odmítl. "Chci ještě jednou zopakovat - nehodláme se podřídit vydírání," řekl premiér na zasedání vlády. Ministr energetiky Nika Gilauri na otázku novinářů, zda by Gruzie přepustila správu své energetické infrastruktury Gazpromu, odvětil: "Nikdy".

Gruzie dosud téměř veškerý plyn pro svou spotřebu dováží z Ruska. Tento měsíc gruzínští představitelé uvedli, že jednají o alternativním zásobování plynem s okolními zeměmi.

Tbilisi poukazuje na to, že řada bývalých zemí Sovětského svazu platí za plyn méně, než kolik nyní Moskva požaduje po Gruzii, a že odstupňováním cen plynu využívá svých zdrojů energie k politickým účelům. Gruzie je tím podle vlády trestána za svou prozápadní politiku. Podle Gazpromu je však požadavek na tržní ceny, které platí západní země, čistě obchodní věcí.

Gazprom vedl před rokem obdobný spor s Ukrajinou, kde tehdy politické vedení rovněž zaujalo prozápadní postoje. Na přelomu roku tento spor vyvrcholil narušením dodávek plynu na evropské trhy. Věc pak byla vyřešena kompromisem, ve střední a západní Evropě však celý případ vyvolal vážné obavy o bezpečnost dodávek z Ruska. V případě Gruzie by však jedinou další zemí, která by odstavením od dodávek utrpěla, byla Arménie, kam proudí ruský plyn právě přes Gruzii.

Vztahy mezi Moskvou a Tbilisi se zhoršily po nástupu prozápadního gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, který chce dovést zemi do NATO. Do krize se dostaly poté, co gruzínské úřady koncem září zatkly čtyři ruské důstojníky a obvinily je ze špionáže. Moskva odpověděla ekonomickými sankcemi a vypovídáním řady Gruzínců z Ruska.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK