Zničené Krušné hory možná pomůže zachránit Evropská unie

19.12.2006 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Ústí nad Labem 19. prosince (ČTK) - Česká republika by mohla získat z Bruselu prostředky, které by umožnily obnovit lesy v Krušných horách poničené exhalacemi z elektráren a průmyslových podniků. Ministryně zemědělství Milena Vicenová Ústeckému kraji slíbila, že se uvolnění peněz pokusí dojednat. Řekl to mluvčí ministerstva zemědělství Jiří Felčárek. Další prostředky by pak mohli poskytnout sami znečišťovatelé.

Majitelé lesů potřebují v příštích deseti letech na obnovu poničených porostů nejméně 2,5 miliardy korun. V Krušných horách je poškozeno zhruba 35.000 hektarů lesa. O tom, jestli peníze z unie přijdou a kolik jich bude, ale ještě rozhodnuto není. "Celou záležitost je nezbytné projednat jak na ministerstvu zemědělství, tak dále na národní i na unijní úrovni," vysvětlil Felčárek.

Podle hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce bude v případě, že se peníze z Bruselu podaří získat, nutné 30 procent uhradit z národních zdrojů. Kraj ministerstvu zemědělství navrhuje, aby je zaplatili znečišťovatelé. "Ministryně přislíbila pomoc v prosazování našeho návrhu, podle kterého by peníze na těchto 30 procent mohly do projektů vložit firmy podílející se i v současné době na znečišťování ovzduší. Především se jedná o státem vlastněný ČEZ," uvedl hejtman.

Mluvčí energetické firmy ČEZ Eva Nováková tvrdí, že elektrárenská společnost je připravena část nákladů zaplatit, i když na jaké projekty společnost peníze dá, ještě není rozhodnuto. Dodala, že od roku 1990 do roku 2005 ČEZ investoval do obnovy krajiny v severních Čechách téměř tři miliardy korun. Do modernizace a odsíření elektráren pak dal 50 miliard korun. Emise oxidů síry proto podle Novákové klesly o 92 procent, oxidu uhelnatého o 78 procent, tuhých znečišťujících látek o téměř 95 procent a oxidů dusíku o téměř polovinu.

Lesy v Krušných horách nejvíce utrpěly v 70. a 80. letech minulého století. Nejhůře je poškodily zplodiny z neodsířených severočeských elektráren, kde se spalovalo hnědé uhlí. Smrkové porosty zde tehdy lesníci začali nahrazovat odolnějšími druhy stromů. Ve druhé polovině 90. let i přes masivní odsíření elektráren, zasáhla Krušné hory další kalamita, která poničila i část nových porostů.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK