V lednu začne platit nový zákoník práce, podniky očekávají zmatky

Problémem je podle ODS a KDU-ČSL zejména to, že zákoník práce vstoupí v platnost i s desítkami chyb, které jsou v něm obsaženy. Podle zástupců Svazu průmyslu a dopravy může nová norma od ledna způsobit například kolaps veřejné dopravy. Odboráři naopak byli připraveni na podporu přijetí zákoníku demonstrovat.

Nový zákoník zavádí do pracovněprávních vztahů významnou měrou princip smluvní volnosti, která je proti dosavadní úpravě omezena jen tam, kde tento právní předpis výslovně stanoví, řekl ČTK partner poradenské společnosti Deloitte Jaroslav Škvrna. Další významné změny se týkají vzniku a zániku pracovního poměru, sjednocení výpovědních dob nebo zvýšení odstupného. Bude omezena možnost vzniku pracovního poměru volbou, respektive jmenováním.

Zákoník nově zavádí tzv. konto pracovní doby, které by mělo podnikům zajistit flexibilnější reakci na požadavky trhu. Na druhé straně může nový zákoník přinést v některých oborech zvýšené mzdové náklady kvůli změnám úpravy pracovní doby, pracovní pohotovosti i přesčasové práce a souvisejících mzdových pravidel, podotkl Škvrna.

"Bohužel, mnohá ustanovení zákoníku práce přinášejí nejasnosti, a tudíž je otázka, jak budou v praxi aplikována," uvedla Jana Bartyzalová z úseku daňového poradenství KPMG. Například ustanovení týkající se přesčasů podle ní zcela jistě přinesou komplikace řadě podniků nejen pokud se týká evidence, nutnosti úpravy celé řady dokumentů, ale i potřebného počtu pracovníků na zajištění úkolů zaměstnavatele.

Zvýšení nákladů pocítí podle Svazu průmyslu a dopravy zejména dopravci, zdravotnictví a profese, kde je třeba držet pohotovost. Velké zmatky lze prý očekávat v souvislosti s překlopením staré úpravy zákoníku na novou. Dopravní firmy mají na základě předpisu přijmout přes 1500 kvalifikovaných řidičů, kteří ale na trhu práce nejsou, řekl již dříve prezident svazu Jaroslav Míl. Podle novely by se totiž do pracovní doby měly započítávat i odpracované přesčasové hodiny. Dopravci budou muset ubrat řidičům přesčasy a na práci najmout další pracovní síly.

K nejzásadnějším změnám patří zrušení možnosti vedlejšího pracovního poměru. Ten dosud využívala řada firem k doplnění zaměstnaneckých stavů také proto, že umožňoval výrazně volnější přístup. Mění se také několik aspektů u výpovědních lhůt. Ať už výpověď podá zaměstnanec, nebo zaměstnavatel zaměstnanci, je výpovědní lhůta sjednocena na dvouměsíční, pracovníkovi dále náleží tříměsíční odstupné. Lhůta může být po vzájemné dohodě obou stran prodloužena, což dosud platná legislativa neumožňovala.

Zákoník nařizuje například stanovovat plat "podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce", čímž se v podstatě popírá svobodný trh, upozornil tajemník Unie malých a středních podniků Petr Víšek. "Nepochybujeme, že se všemi problémy se podnikatelé dokážou vyrovnat. Toto vyrovnání však bude bolestné pro celou ekonomiku, neboť zákoník práce dále zhoršuje nepružnost českého pracovního trhu," dodal. "Zákoník je špatný jak po stránce věcné, tak po stránce vlastní náplně," míní viceprezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Zákoník prosadila ve sněmovně ČSSD spolu s komunisty přes veto prezidenta. Kritici míní, že předloha snižuje konkurenceschopnost firem, zvyšuje náklady zaměstnavatelů, a v důsledku tak poškodí lidi, kteří práci marně shánějí. Naopak její zastánci soudí, že jde o moderní předpis, který umožňuje větší smluvní volnost, ale zároveň zachovává nezbytnou úroveň ochrany zaměstnanců.