CBW: Spor mezi FNM a společností Petrcíle provází střet zájmů

CBW napsal, že advokát Miroslav Bělina z advokátní kanceláře Kříž & Bělina se 4. dubna 2002 zavázal k poskytování právní asistence FNM. Smlouva podle listu zahrnuje rovněž ujednání, že Bělina fondu poradí, jak naložit s akciemi Nové huti. Kancelář Kříž & Bělina odmítla CBW poskytnout telefonické stanovisko a její zástupce Jan Kříž trval na osobní schůzce. Šéf advokátní kárné komise Jan Syka případ nekomentoval, protože nezná všechny podrobnosti.

V rámci spolupráce s FNM kancelář Kříž & Bělina 29. dubna 2002 předložila právní stanovisko k případnému riziku spojenému s prodejem 15 procent akcií Nové huti podle smlouvy, na které se FNM dohodl se společností Petrcíle. Společnost Petrcíle vznikla v roce 1996 jako manažerský podnik Nové huti.

Stát společnosti Petrcíle v roce 1996 slíbil, že jí dá možnost získat v MSO 15 procent akcií. V roce 2000 ale stát přestal tento závazek uznávat. V právním rozboru kanceláře Kříž & Bělina se analyzují rizika převodu 15 procent akcií Nové huti z FNM na třetí osobu a pravděpodobná reakce firmy Petrcíle.

Společnost Petrcíle poukazovala na to, že FNM záměrně naplnil podmínky, za nichž se mohl ze smlouvy s Petrcíle vyvázat. Šlo prý o to, že fond snížil vlastní jmění Nové huti pod hodnotu základního kapitálu. Přestože k převodu akcií Nové huti na společnost Petrcíle nebyly splněny všechny podmínky, FNM by se svým stanoviskem, proč od smlouvy odstoupil, zřejmě neuspěl, uvádí se v právním rozboru z roku 2002.

První arbitrážní spor za společnost Petrcíle podal v roce 2002 podnikatel Radim Masný. Ten Petrcíle koupil od jejích manažerů. Podnik se v arbitráži domáhá náhrady škod za zhruba dvě miliardy korun. Masný později Petrcíle prodal firmě Zuglite Investments, která je registrovaná na Kypru a kterou podle neověřených informací ovládá finančník Pavel Tykač.

V květnu 2005 podala Petrcíle na FNM druhou arbitrážní žalobu. Tentokrát ale za Petrcíle jedná advokátní kancelář Kříž & Bělina. Pro Petrcíle žádá, aby na ni FNM převedl 1,7 milionu akcií MSO, nebo jí zaplatil 5,8 miliardy korun plus roční úrok 7,5 procenta. Stát prý neměl právo smlouvu zrušit ani za předpokladu, že vlastní jmění kleslo pod úroveň základního kapitálu.