Nemocenská stále ve starém kabátě

Ať už o své zdraví dbáme sebevíc, není vždy možné ubránit se nemoci. Zvláště v době zvýšeného výskytu respiračních onemocnění se vždycky najde nějaký „hodný“ kolega, který bude úporně kašlat a kýchat 8 hodin denně v naši blízkosti. Pokud k tomu ještě máte děti školou povinné, vězte, že minimálně jednou do roka budete řešit otázku, co dělat v době nemoci. Možnosti jsou v podstatě tři. Můžete zajít za doktorem a nechat si napsat neschopenku, vzít si dovolenou nebo nemoc tzv. přechodit.

Vyberete-li si neschopenku, nedej bože na dobu kratší týdne, na konci měsíce se nebudete stačit divit. Nemocenská, zvlášť v prvních dnech nemoci, představuje pouze zlomek běžného příjmu. Více o způsobu výpočtu se dozvíte z našeho Kalkulátoru nemocenské, který najdete v sekci Ekonomika.

Když si vezmete dovolenou, nepřijdete sice o peníze, ale o možnost odpočinku v průběhu roku. To, že přecházení nemoci je nejhorším řešením, snad ani nemusím zdůrazňovat. Kromě toho, že si koledujete o mnohem závažnější nemoci, většinou ještě nakazíte všechny kolegy, kteří vás za to budou přímo „milovat“. Tak se mi tak zdá, že ani jedno řešení není ideální. Dokonce bych řekla, že je to z bláta do louže.

Přesto však existuje dosti početná skupina lidí, kteří zneužívají nemocenské dávky. Může se jednat například o pracovníky pracující v sezónních oborech (např. stavebnictví). Než vyplácet pravidelnou mzdu, je pro podniky výhodnější poslat zaměstnance na neschopenku. Ne všem to však projde tak lehce. Česká správa sociálního zabezpečení provádí namátkové kontroly dodržování léčebného režimu. Pokud občan porušuje tento režim, může mu být snížena nebo i úplně odebrána nemocenská. Dalším postihem je okamžité ukončení pracovní neschopnosti.

Podnět ke kontrole může dát v podstatě kdokoliv – občané, lékaři, úřad práce či zaměstnavatel. Při kontrole jsou zaměstnanci na neschopence povinni předložit doklad o pracovní neschopnosti, neboli první díl tiskopisu Potvrzení pracovní neschopnosti – Legitimace práceschopného pojištěnce. V roce 2006 vykonali pracovníci ČSSZ celkem 247.722 kontrol při nichž vydali celkem 6.182 postihů za porušení.

V minulosti byla několikrát avizována změna zákona o nemocenském pojištění. Ke konci minulého roku však bylo oznámeno, že se účinnost zákona posune o rok, tj. na 1.1.2008. Do té doby bude platit starý postup výpočtu této dávky. Od roku 2008 (snad) se však připravte na to, že náhradu mzdy v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti bude poskytovat zaměstnavatel, kterým se proto sníží sazba pojistného na sociální zabezpečení o 1 procentní bod, a od pojistného budou odečítat polovinu vyplacené náhrady mzdy při pracovní neschopnosti. V roce 2009 se pak pojistné sníží o dalších 0,9 procentních bodů, ale náhradu mzdy bude vyplácet zaměstnavatel plně ze svých prostředků.

Je otázkou kolik pozitiv přinese tato novela zákona. Osobně se domnívám, že největší problémy v ekonomice přináší právě dlouhodobá nemocnost. A to tato novela neřeší. Tím, že břemeno výplaty bude na zaměstnavatelích, tak pouze zesílí snahu zaměstnavatelů o motivaci zaměstnanců k nízké nemocnosti. Dokážu si to představit formou mimořádných odměn či dovolené navíc. Výsledkem však bude, že stále víc lidí bude chodit do práce i přesto, že jsou nemocní.

Jedna nejmenovaná zahraniční firma v České republice má jako jeden ze zaměstnaneckých benefitů možnost využití třech dnů volna na vyléčení nemoci. Přijde mi to jako velice elegantní řešení problému. Během tří dnů u běžného nachlazení je člověk schopný se částečně uzdravit. Nemoc se tak nebude dále zhoršovat a zároveň nebude zbytečně šířit onemocnění mezi kolegy. Myslím si, že by se zákonodárci měli občas poohlédnout po zkušenostech ze zahraničních firem.