Kdy se platí pouze zdravotní pojištění?

Každý občan s trvalým pobytem v ČR je zdravotně pojištěn u některé ze sedmi zdravotních pojišťoven působících na trhu a je veden v jedné ze čtyř kategorií. Zaměstnanci přitom platí na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy a dalších 9 % za ně platí jejich zaměstnavatel. OSVČ odvádí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu.

• Odlišnosti při výpočtu zdravotního pojištění
• Praktický příklad 1: Příjem pouze z nájmu
• Praktický příklad 2: Práce pouze na dohodu do limitu
• Praktický příklad 3: Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti s nižším ziskem

Za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát a osoby bez zdanitelných příjmů platí na zdravotním pojištění měsíčně 13,5 % z minimální mzdy. Souběh jednotlivých kategorií je v některých případech možný (např. zaměstnanec je současně OSVČ, státní pojištěnec je současně zaměstnancem…).

Odlišnosti při výpočtu zdravotního pojištění

Při výpočtu zdravotního pojištění se na rozdíl od výpočtu daně z příjmů fyzických osob neuplatňují žádné slevy a žádné odpočty. Dále musí být při výpočtu zdravotního pojištění dodržen minimální vyměřovací základ. Oproti výpočtu sociálního pojištění se zdravotní pojištění vypočítává při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti i z nízkého zisku a není stanoven maximální vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění z aktivních příjmů ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti.

Praktický příklad 1: Příjem pouze z nájmu

Paní Hana bude mít za celý rok 2022 příjmy z nájmu ve výši 290 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy paní Hana nemá. Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob uplatní základní daňovou slevu na poplatníka, stejně jako ostatní daňoví poplatníci, v částce 30 840 Kč. Při výpočtu základu daně uplatní pro příjmy z nájmu 30% výdajový paušál.

Základ daně za rok 2022 bude tedy mít 203 000 Kč (290 000 Kč − (290 000 Kč × 30 %). Vypočtená daň z příjmů 30 450 Kč (203 000 Kč × 15 %) je nižší než sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Roční daň z příjmů fyzických osob bude tedy nulová. Na sociálním pojištění rovněž nebude paní Hana nic platit, neboť příjmy z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu nepodléhají odvodům na sociální pojištění.

Na zdravotním pojištění však bude paní Hana po celý rok 2022 platit měsíčně částku 2187 Kč (13,5 % z minimální mzdy 16 200 Kč). Pro účely placení zdravotního pojištění je totiž paní Hana vedena jako osoba bez zdanitelných příjmů, protože nesplňuje žádnou ze zákonných podmínek pro zařazení do některé jiné kategorie (zaměstnanec, OSVČ, státní pojištěnec).

Čtěte také: 8 praktických důvodů vzniku dluhu na zdravotním pojištění

Praktický příklad 2: Práce pouze na dohodu do limitu

Pan Zdeněk oficiálně pracuje pouze na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Z důvodu uplatnění slevy na poplatníka je daň z příjmů nulová. Sociální a zdravotní pojištění se rovněž přímo z dohody neplatí, neboť povinnost platit pojistné z hrubé odměny vzniká, když je hrubá měsíční odměna 10 001 Kč a více.

Pan Zdeněk však nemá vyřešen pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny, a tak si musí zdravotní pojištění měsíčně platit v částce 2187 Kč jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Čtěte také: Zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů v příkladech

Praktický příklad 3: Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti s nižším ziskem

Penzista Karel vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Hrubý zisk za rok 2022 bude mít 90 000 Kč. Z důvodu uplatnění slevy na poplatníka nebude nic platit na dani z příjmů. Sociální pojištění rovněž pan Karel platit nebude, neboť z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění neplatí, když je hrubý zisk za rok do limitu. Pro celý kalendářní rok 2022 je limitem částka 93 387 Kč. Zdravotní pojištění však pan Karel platit bude muset. Zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu, poloviny daňového základu. Roční zdravotní pojištění je tedy 6075 Kč (90 000 Kč × 50 % × 13,5 %).