Problémy kampeliček se očekávaly, jejich kolapsu se dalo včas předejít

Družstevní záložny se zřejmě budou muset v budoucnosti vzdát nezávislosti a podřídit se vlivu zastřešující banky.

Finančním potížím v sektoru kampeliček, v jejichž důsledku zamrzlo během týdne kolem sedmi miliard korun vkladů, se podle odborníků dalo předejít tvrdšími pravidly pro jeho fungování.

"Kanadští poradci před dvěma lety provedli analýzu a varovali, že bez okamžité změny zákona o kampeličkách nastane to, co se nyní děje. Výsledky jsme poskytli České národní bance a Ministerstvu financí, nikdo na to neslyšel," řekl včera HN místopředseda Družstevní asociace Ivan Přikryl.

Většina velkých kampeliček byla kvůli nedostatkům v hospodaření Úřadem pro dohled nad družstevními záložnami přinucena uzavřít pobočky a zmrazit vklady, některé tak učinily v obavě před panikou klientů. Ze sta tisíc členů kampeliček se zhruba 80 procent nemůže dostat ke svým vkladům v přibližné výši kolem sedmi miliard korun. Také ředitel IS Expandia Miroslav Singer soudí, že problémy se od začátku př

K odpovědnosti za fungování sektoru se však Ministerstvo financí ani centrální banka nehlásí. ČNB argumentuje, že reguluje pouze banky a MF tvrdí, že kromě jmenování šéfa úřadu pro dohled nad kampeličkami nemá na sektor žádný vliv. Česká asociace záložen (ČAZ) se cestou poslanecké iniciativy snaží prosadit novelu zákona teprve od letošního roku, v legislativním plá

Šéf ČAZ Richard Mandelík nedávno na konferenci o družstevních záložnách vysvětlil, že zákon z roku 1995 do současné doby sloužil především pro rozjezd sektoru a nyní je třeba přistoupit ke konsolidaci. Podle Přikryla se ČAZ dostala pod vliv velkých kampeliček, které myšlenku družstevního bankovnic

V

Bývalý

"Je třeba udělat nový zákon s novými principy. Jednotlivá kampelička nemůže být zcela svobodná a nezávislá, musí komunikovat s centrálou, která by fungovala jako banka," konkretizuje své představy Ivan Přikryl.

Podobně fungují družstevní záložny v různých zemích jako součást bankovního sektoru. Jednotlivá družstva jsou napojena na mateřskou bankou, která podléhá bankovnímu dohledu. Podle informací HN se podobná architektura zvažuje i při formování tuzemského sektoru kampeliček.

V případě aplikace tvrdších pravidel regulace včetně vyšších nároků na kapitálovou vybavenost nemají podle odborníků současné kampeličky mnoho šancí přežít jako samostatné subjekty. Evropská unie podle nedávné informace místopředsedy vlády Pavla Rychetského vyžaduje sladit sektor

První zpřísnění by měla přinést již zmíněná novela, kterou prosazuje Česká asociace záložen. Kromě povinného licencování kampeliček má podle informací HN připravovaná změna zákona vést k zákazu zakládání dceřiných společností kampeličkami. Tato skutečnost je dosud jednou z nejvíce kritizovaných pasáží platného zákona. Dceřiné společnosti mohou být podle odborníků snadno zneužitelné k tunelování kampeliček.

V případě 1. Družstevní záložny Ostrava, která je v nucené správě, se například o aktivity jejích dceřiných společností zajímá intenzívně policie. Tato kampelička zřídila podle Zdeňka Ludvíka z ÚDDZ asi 15 dceřiných společností. Policie operace dceřiných společností 1. DZ prověřuje v souvislosti se situací v některýc

Zdroj: HN z 12. 11. 1999