KB zvyšuje odhad možných ztrát

17.12.1999 | ,
Domovská stránka


Obchody Komerční banky s klientem, jehož jméno banka tají, mohou pro ni znamenat ztrátu až osm miliard korun

Obchody Komerční banky s klientem, jehož jméno banka tají, mohou pro ni znamenat ztrátu až osm miliard korun. Tedy zhruba o 1,2 miliardy více, než finanční dům očekával na začátku prosince. Uvádí se to v dodatku k prospektu připravované emise akcií KB, který je podepsán generálním ředitelem banky Janem Kollertem a místopředsedou představenstva Petrem Budinským. Ten předpokládá, že zveřejněné číslo bude konečné.

Podle vysoce důvěryhodných zdrojů se obchodní případy týkají firem spojených s rakouským občanem Alonem Barakem. Šéf rakouské kriminální policie podle ČTK včera pro vídeňský rozhlas uvedl, že proti Barakovi, majiteli a šéfovi firmy B.C.L. Trading vede rakouská policie vyšetřování kvůli podezření z podvodu. Potvrdil

, že vyšetřování se vztahuje i na oblast Barakových aktivit souvisejících s Komerční bankou a že jsou do záležitosti zapletené rakouská Trigon Bank a maďarská Postbanka.

Komerční banka připustila, že selhaly její kontrolní mechanismy, protože "vnitřní limity na klienta byly překročeny". Za pomoci externích poradců probíhá šetření celého případu a Komerční banka podala trestní oznámení na neznámého pachatele.

Očekávanou ztrátu KB z hospodaření za letošní rok ve výši 7,1 miliardy korun by řešená operace neměla prohloubit. Potřebná tvorba opravných položek by totiž měla být podle Budinského pokryta ze všeobecných rezerv, a to i při započtení negativního dopadu operací v jejich plné výši.

Podstatou operace, která svým rozsahem představuje jeden z nejproblémovějších obchodů v historii Komerční banky, je, že banka pomocí akreditivů zprostředkovávala dvěma klientům platby za dodávky zboží. Klient pravděpodobně zdroje čerpal, přestože všechny podmínky obchodu nebyly splněné. Podle některých informací to zastřel fa

lšováním dokladů, které banka brala jako zajištění.

Operace jsou podrobeny mimořádné kontrole bankovního dohledu ČNB. "Zkoumáme zobrazení operací v účetních knihách, jejich krytí rezervami a rovněž chceme zjistit, proč nebylo riziko do této chvíle identifikováno ani managementem banky, ani jejím auditorem," řekl včera mluvčí ČNB Milan Tománek.

Celý případ chce KB vyřešit nejpozději do března, než dojde k rozeslání informačního memoranda zájemcům o privatizaci KB. Stát připravuje prodej 48,7 procenta akcií, přičemž podíl FNM se může po připravovaném navýšení základního jmění o 9,5 miliardy korun ještě zvýšit. Vedle kapitálového posílení se připravuje restrukturalizace úvěrového portfolia KB, přičemž podle dřívějších vyjádření představitelů banky je třeba "ř

ešit" zhruba 60 miliard korun úvěrů. Podle informací HN bude muset stát vynaložit miliardy korun na úhradu nákladů spojených s připravovanou restrukturalizací. V letošním roce přitom již vláda kvůli posílení stability KB schválila odkup jejich špatných úvěrů v objemu 23 miliard korun.

Rakouský podnikatel Alon Barak je v České republice aktivní několik let. Jeho firma v současné době kontroluje třetinový podíl ve Válcovnách plechu Frýdek-Místek. Mluvčí válcoven Miroslav Nahodil potvrdil, že na zajištění náku

pu a prodeje válcovny spolupracovaly s firmou VP-KOVO, která je podle informací HN pod kontrolou lidí spojených s Barakem.

Barak je mimo jiné v ČR i spolumajitelem firmy Turan, jejímiž dalšími majiteli jsou Alfonz Lukačin, Alexander Zápotocký, Peter Višnai a Igor Šafranko. Jednatelem společnosti je Petr Eliáš. Někteří z těchto Barakových partnerů podle zjištění HN mají či v minulosti měli úzké vztahy k vedení slovenského hutního gigantu VSŽ Košice a společnosti Omnia, s níž je spojeno jméno bývalého slove

nského ministra financí Júlia Tótha. Petr Eliáš včera pro HN reagoval, že společnost Turan neprovedla žádný obchod, který by měl vazbu na pana Baraka.

Z důvěryhodných zdrojů HN vyplývá, že Barakovým blízkým spolupracovníkem je Peter Višnai, který letos několik měsíců Válcovny plechu řídil. Barak měl také podle důvěryhodných zdrojů nabídnout exministrovi financí Ivu Svobodovi, že se pokusí deblokovat ruský dluh vůči ČR. Výměnou za to prý požadoval získání pojišťovací či bankovní licence v ČR. Dalším z blízk

ých spolupracovníků Baraka má být František Mrázek, který je mimo jiné majitelem a jednatelem společnosti Goldinvest a spolumajitelem firmy Středoevropská poradenská, s. r. o.

 

Zdroj: HN z 17. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka