Velkoprodejny mají přes polovinu trhu

20.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Především do hypermarketů už chodí 16 procent domácností, ostatní obchody ztrácejí

Především do hypermarketů už chodí 16 procent domácností, ostatní obchody ztrácejí

Díky nízké inflaci jsou lidé téměř stoprocentně spokojeni s cenami zboží v obchodech, kde pravidelně nakupují.

Obavy z toho, že velkoprodejny brzy získají většinu trhu a pro malé obchodníky již nezbude místo, potvrzují i nejnovější výsledky studie společností Incoma Praha a GFK Praha. Propad ekonomiky, obavy z nezaměstnanosti a snaha uspořit, kde se dá, nutí zákazníky stále častěji nakupovat v supermarketech a hypermarketech. Celkem letos získaly všechny velkoplošné prodejny již 54 procent trhu, což je o 14 procent víc než loni.

"Hypermarkety v současné době představují hlavní nákupní místo potravin a základního zboží denní potřeby pro více než 16 procent českých domácností," uvedl Tomáš Drtina z Incomy s tím, že loni do těchto obchodů chodila pravidelně jen čtyři procenta rodin. Expanze hypermarketů probíhá na úkor menších samoobslužných prodejen. Negativně ovlivnila i sup

ermarkety, kde dochází k poklesu - oproti loňskému více než 30procentnímu podílu na trhu letos získaly jen 23 procent kupujících. Svou tržní pozici upevnily prodejny diskontních řetězců, kterým dává přednost 15 procent domácností, loni to bylo 13 procent a v roce 1997 pouhých devět procent domácností. Za diskonty bývají označovány samoobslužné prodejny s nízkými cenami, současně ale s omezenou nabídku výrobků a s nižší úrovní obslužného standardu. Pomalejší tempo růstu obliby diskontů oproti loňsku lze podle expertů přičíst konkurenci hypermarketů, které svým klientům nabízejí v podstatě stejné ceny, současně však nepoměrně větší pohodlí, co se týká sortimentu a rozsahu pracovní doby.

V menších samoobsluhách nakupuje stále ještě 32 procent obyvatel, což představuje za poslední dva roky zhruba pětinový propad. Spolu s klasickým prodejem u pultu těmto prodejnám dávají přednost starší občané s nižším dosaženým vzděláním a obyvatelé menších měst a obcí. Odborníci upozorňují, že pokud si chtějí menší prodejny udržet svoji pozici na trhu, budou muset projít alespoň částečnou specializací: šanci na přežití mají jako klasické "večerky" či jako doprovodná služba, například u čerpacích stanic či zábavních podniků.

Rostoucí konkurence však nemění jen strukturu obchodů, ale odráží se i v cenách. Ty se díky tvrdé obchodní politice velkých řetězců a stagnaci ekonomiky drží v podstatě na stejné úrovni již poslední dva roky: poprvé je proto 84 procent zákazníků plně spokojeno s cenovou úrovní prodejny, kde nejvíce nakupují.

Zdroj: HN z 20. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU