Jak se vypořádat s osobním bankrotem?

14.12.2016 | , Finance.cz
ÚVĚRY A PŮJČKY


Půjčujeme si čím dál víc a úměrně tomu také roste počet jedinců, kteří nemají na splácení. Za jistých podmínek můžete zvolit institut osobního bankrotu. Nebude to ale právě lehký život.

Podat na sebe návrh na oddlužení neboli vyhlášení osobního bankrotu je možné od ledna 2008, kdy byl ukotven v Insolvenčním zákoně. Vyhlášení osobního bankrotu je jednou z možností řešení situace, kdy dlužníkovi hrozí exekuce majetku a věřitel pochybuje, že ho exekuce uspokojí. Osobní bankrot by měl zabránit těm poctivějším dlužníkům v pádu na úplné dno a věřitelům zajistit, že budou buď zčásti, nebo zcela uspokojeni.


Čtěte také:
Zajištění dlužného výživného v insolvenčním řízení
Nový občanský zákoník: Uznání dluhu
Zrušení oddlužení pro nepoctivý záměr dlužníka
Načeradský: Oddlužení podnikatelů je nyní možné

Vyhlášení osobního bankrotu je právo všech dlužníků, kteří chtějí uspokojivou cestou řešit svoje dluhy. To ale platí pouze pro ty, co nepodnikají. Oddlužení na sebe nemohou podat aktivní živnostníci. Tento institut ale může být volbou pro ty, kteří podnikali v minulosti jako živnostníci a zůstaly jim jen dluhy. Musí však mít živnost ukončenou. V takovém případě bývalý živnostník může řešit dluhovou past touto formou.

TIP: Srovnání kreditních karet online.

Osobní finanční plán

Kdo podává návrh na osobní bankrot, musí doložit insolvenčnímu soudu, že není podnikatelem, a zároveň musí prokázat bezúhonnost v podobě čistého trestního rejstříku. Pokud tyto dvě základní podmínky splňujete, můžete podat k insolvenčnímu soudu návrh na oddlužení. Ten se předkládá na předepsaném formuláři a ve stručnosti obsahuje tento souhrn informací:

  • Základní osobní údaje o dlužníkovi
  • Navrhovaný způsob oddlužení (existují 2 varianty – k nim se dostaneme níže)
  • Finanční plán příjmů v příštích pěti letech, který zaručí uspokojení alespoň 30 % hodnoty závazků dlužníka vůči věřiteli
  • Popis příjmů získaných dlužníkem v posledních třech letech (včetně podpůrných dokumentů)
  • Seznam majetku (zajištěného a nezajištěného)
  • Jestliže má dlužník manželku, tak se vyžaduje připojení jejího souhlasu s oddlužením
  • Existuje-li ručitel za dlužníka, tak ho uvést
  • Existuje-li spoludlužník, je třeba jej také uvést

Formulář návrhu lze stáhnout i s popisem na stránkách www.insolvencni-zakon.cz včetně pokynů k vyplnění. V článku uvedený přehled bodů obsahuje jen ty nejzákladnější body, nikoli všechny.

Soud ho ale přijmout nemusí

Klíčovou roli pro rozhodnutí insolvenčního soudce hraje obsah finančního plánu. Má-li dlužník práci, tak existuje docela vysoká pravděpodobnost, že během příštích 5 let bude schopen splatit alespoň 30 % hodnoty svých závazků vůči věřitelům. Příjmy ale nejsou vše. Dlužník se musí připravit na to, že v příštích pěti letech mu budou z výplatky strhávány srážky ze mzdy až po takzvané nezabavitelné minimum, které se liší například podle počtu dětí. Po doručení návrhu na soud od dlužníka se sejdou věřitelé a vytvoří takzvaný věřitelský výbor. Ti mají na výběr mezi dvěma metodami oddlužení a nedohodnou-li se na žádné z těchto variant, tak soud s ohledem na obsah návrhu dlužníka jednu vybere.

Dva druhy oddlužení

Insolventní zákon umožňuje rychlou metodu oddlužení závislou na tom, kolik by se získalo prodejem dlužníkova majetku. Druhá varianta je pomalá. Na žádný majetek se nesahá, ale zabavuje se mu během pěti následujících let část výplaty podle pravidla, že dlužník zaplatí nejen povinných 30 % hodnoty pohledávek, ale třeba jejich celkovou hodnotu. Dlužník se sice ve svém návrhu vyjadřuje k těmto dvěma metodám, avšak rozhodující slovo má věřitelský výbor a soud.

K první variantě se přistupuje, pokud má dlužník alespoň nějaký zabavitelný majetek a zároveň se s ohledem na jeho vzdělání a dovednosti nedá očekávat, že dosáhne vyšších výdělků zásadně nad hranici nezabavitelné části výplaty.

Druhá varianta má smysl v tom případě, když má dlužník nějaké solidní zaměstnání a dovednosti a jeho čistá mzda se pohybuje (nebo pravděpodobně v budoucnosti bude pohybovat) solidně nad nezabavitelnou částkou. V takovém případě se může klidně stát, že dlužník nejenže splatí povinných 30 % pohledávek, ale třeba i celkovou hodnotu všech pohledávek.

Nevýhodou oddlužení je vynucená součinnost se správcem daně, který celou situaci prodražuje o další administrativní poplatky. Pro dlužníka jde o velmi nepříjemnou zátěž v řádech stokorun měsíčně, které musí hradit finančnímu úřadu.

Oddlužení je vhodné pouze pro dlužníky se zájmem celou věc uspokojivě řešit. Slabinou je fakt, že je obtížně řešitelný pro manžele, neboť nutně obsahuje souhlas manžela, který může být ve vyhrocených osobních situacích zadlužených lidí velkým problémem.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: ÚVĚRY A PŮJČKY



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.